Účetním z VŠE chybí praxe

26. 1. 2004 | | Rozhovory, Studentský život

„Kdybych teď byla ve čtvrťáku na gymplu a měla se znovu rozhodnout, na kterou školu jít studovat, asi bych zase skončila na VŠE. Člověk musí na začátku překousnout celoškolský matematiky, právo, ale pak už je na každém, aby si vybral takové předměty, které ho budou směřovat a formovat tak, jak chce“, bilancuje Michaela, budoucí účetní, roky strávené na první fakultě.

„Kdybych teď byla ve čtvrťáku na gymplu a měla se znovu rozhodnout, na kterou školu jít studovat, asi bych zase skončila na VŠE. Člověk musí na začátku překousnout celoškolský matematiky, právo, ale pak už je na každém, aby si vybral takové předměty, které ho budou směřovat a formovat tak, jak chce“, bilancuje Michaela, budoucí účetní, roky strávené na první fakultě.

Michaela studuje šestým rokem na první fakultě obor Účetnictví a finanční řízení podniku. Od července 2002 pracuje jako účetní v ekonomicko-účetní firmě svých rodičů, která má sedmnáct zaměstnanců. Tento semestr má zapsaný poslední diplomový seminář, diplomovou práci už má v šuplíku a v lednu se chystá složit závěrečné státní zkoušky.

Rozhodnutí studovat namísto práv vysokou školu ekonomického zaměření padlo ve čtvrtém ročníku gymnázia. Michaela rozhodně chtěla do Prahy, „zemědělka“ ji nelákala, a tak se rozhodla pro VŠE. „Neměla jsem přesnou představu, jaký je rozdíl mezi jednotlivými fakultami, ale protože jsem doma viděla, co účetnictví obnáší, rozhodla jsem se pro první fakultu.“ Velkou výhodu měla Michaela v tom, že jí maminka–sama účetní–od druhého semestru, kdy s účetnictvím na VŠE začínala, se vším pomáhala a vymýšlela pro ni praktická cvičení. „Vysoká škola tě nenaučí účtovat. Neznat to od mámy, tak by nástup do práce byl daleko horší. Občas jsem si kladla otázku, proč se učíme nazpaměť poučky a vzorce a nenaučíme se je radši používat.“ Michaela by během studia uvítala více cvičení a větší spojení s praxí. „I když právě na přednáškách si studenti přisvojí mezinárodní souvislosti české účetní legislativy,“ doplňuje Michaela. „S obchodní akademií je člověk připraven na práci řadové účetní, s vysokou školou může aspirovat na manažerské posty a zjišťuje, že účetnictví je kreativní práce,“ vysvětluje budoucí inženýrka.

V práci má Michaela na starosti asi deset klientů, pro které zpracovává veškeré účetnictví a daně. Po promoci povýší na místo hlavní účetní a bude se starat o největšího klienta firmy–zemědělský podnik. „V podstatě se budu muset asi čtvrt roku znovu zaučovat, protože oblast zemědělské ekonomiky je naprosto specifická,“ objasňuje.

Až skončí školu, ráda by složila zkoušky na daňového poradce. O stáži nebo studiu v zahraničí neuvažuje: „Mám strach, že až bych po roce přijela, těžko by se mi vracelo k praktické účtařině.“

Problematická jsou podle Michaely již samotná skripta. Celé studium je zaměřeno příliš teoreticky. „Bylo by dobré, aby se praktické a užitečné předměty dostaly mezi povinný okruh předmětů. Například při kurzu auditingu by student očekával, že během semestru uvidí auditorskou zprávu. Místo toho se pouze naučí, jaké náležitosti taková zpráva musí obsahovat.“

Michaela si uvědomuje, že promocí studium nekončí. „V účetnictví neustále dochází ke změnám a všichni musí pružně reagovat. Myslím, že na první fakultě jsem získala dobré základy.“

Mohlo by vás zajímat: