Univerzity nejsou jazykové školy. Anglicky vás nenaučí

19. 3. 2010 | | Nezařazené

Studium cizího jazyka patří k povinnému základu většiny českých
vysokých škol. Stále silnější důraz se přitom klade na znalost
angličtiny. Studentský list proto zjišťoval, jak její výuka v Česku
vypadá.

V první řadě je třeba zdůraznit, jaký má studium angličtiny na
vysoké škole cíl. Zatím co studenti očekávají, že se budou učit jazyk
stejným stylem jako dosud, mezi vyučujícími převládá jiný názor. Hodiny
angličtiny mají „udržet“ nabyté znalosti, případně je rozšířit
o slovní zásobu daného oboru. „Vysoká škola by neměla suplovat
jazykovou školu. Pokud sem nastoupí student, který potřebuje naučit
angličtinu téměř od začátku nebo začíná z velmi nízké úrovně,
není úkolem vysoké školy, aby jej doučila,“ shrnuje Hana Ripková
z Fulbrightovy komise, mezivládní organizace pro vzdělávací výměny
s USA.

VŠE je na tom ještě dobře

Na vysokou školu, kde lektor přednáší jazyk dvousetčlennému publiku,
narazíte již málokdy. Nacpané přednáškové haly se uchovaly pouze na
několika oborech Univerzity Karlovy (UK), standardem se stala výuka
v malých, nejvýše dvacetičlenných skupinách. Studenti obvykle musí
absolvovat jednu hodinu angličtiny týdně (90 minut).

Intenzivnější výuku zavedly například některé fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci (UPOL) nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB).
Povinná doba studia angličtiny trvá na velké části vysokých škol dva
semestry. Výjimku tvoří například České vysoké učení technické
(ČVUT) nebo většina fakult VŠE.

Podle Hany Ripkové je zavedený rozsah výuky přiměřený – pokud se
angličtina používá v dalších předmětech jako nástroj. Četba odborné
literatury v angličtině by se podle ní měla stát běžnou součástí
studia, stejně jako možnost absolvovat anglickou mutaci českého
předmětu.

Domluvíte se ve svém oboru?

Na cizojazyčné odborné kurzy klade důraz jen málo škol. Zatímco na
VŠE, ČVUT nebo UK se s nimi setkáte poměrně často, na řadě škol se
jedná o nadstandard. „Co se týče odborných předmětů, těch je jen
pár, například chov králíků v angličtině,“ tvrdí Denisa z České
zemědělské univerzity.

Problémem přitom nebývá pouze nedostatek kompetentních vyučujících,
ale také neochota posluchačů studovat v angličtině. „Rád bych
v angličtině z fleku přednášel i zkoušel. Budete se ale divit, studenti
většinou nechtějí,“ řekl v internetové diskusi Michal Šebek, profesor
ČVUT v Praze. Svoji nespokojenost dávají na serveru vseborec.cz najevo také
studenti Národohospodářské fakulty VŠE. „Chci studovat v češtině a ne
angličtině! Totální většina Čechů to tak pochopí lépe,“ píše jeden
z uživatelů.

„Řadu přednášek vedou experti ze zahraničí a nejsou prostředky na
to, aby se zajišťovalo tlumočení pro studenty, kteří nerozumí,“ říká
vysokoškolská lektorka anglického jazyka Andrea Grígelová a vysvětluje
další důvody, proč se běžné studium bez jazyka neobejde. Pokud chtějí
být jednotlivé obory v kontaktu s aktuálním světovým děním, musí
sledovat anglické publikace. Náklady na překlady do češtiny jsou vysoké,
zvláště na přírodovědných nebo technických oborech. ** Sehnat odborníka
je problém**

Odborný jazyk by přitom neměl znamenat překážku. Stále více vysokých
škol totiž zaměřuje svoji angličtinu oborově. Studenti by měli být
schopni znát specifickou slovní zásobu, porozumět odborným textům a umět
na dané téma hovořit. „Většina lidí pak publikuje vědecké články
v angličtině, takže je to dost potřeba,“ říká Honza z ČVUT.

Na VUT se sice probírá gramatika a všeobecná témata, oborové
angličtině se však studenti podle absolventa Dana nevyhnou. „V průběhu
školy se musíme probrat takovým množství různých anglických manuálů,
že nám to dá více než dva semestry angličtiny,“ říká pro
Studentský list.

„Hlavní problém oborových angličtin je ten, že je neučí odborníci,
kteří vědí, co se v dané oblasti skutečně používá,“ říká
Grígelová. Sehnat pedagoga, který by se zároveň dobře orientoval
v příslušném oboru, je podle ní složité.

Další univerzity ponechávají angličtině všeobecný charakter. Zatímco
na UTB ve Zlíně je i taková výuka nadprůměrná, na mnoha školách si
studenti stěžují na nedostatečnou úroveň. Příkladem je Fakulta
sociálních věd UK, kde studium dvousemestrální angličtiny spočívá ve
čtení a překládání textů. Jiné školy se soustřeďují na gramatiku.
Studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL se učí přímo ze známé
knihy Raymonda Murphyho English Grammar in Use.

Pro kombinaci odborné a konverzační angličtiny se rozhodla například
Univerzita Pardubice nebo Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně. „Trénovala se převážně obecná angličtina, četly se odborné
texty, gramatika se moc nedělala,“ shrnuje svoji zkušenost brněnská
studentka Vendula.

Mohlo by vás zajímat: