Velký ekonomický liberál 20. století

22. 1. 2008 | | Nezařazené

Milton Friedman se narodil roku 1912 ve Spojených státech, kam se předtím jeho rodiče přestěhovali z Ukrajiny. Po krátkém studiu pojistné matematiky se nechal okouzlit ekonomií a vydal se ji studovat do Chicaga, kde se později stal asistentem.

Milton Friedman se narodil roku 1912 ve Spojených státech, kam se předtím jeho rodiče přestěhovali z Ukrajiny. Po krátkém studiu pojistné matematiky se nechal okouzlit ekonomií a vydal se ji studovat do Chicaga, kde se později stal asistentem.

V roce 1935 nastupuje do Výboru pro národní zdroje, výzkumy zde činěné ho později dovedly k vypracování hypotézy permanentního důchodu v padesátých letech. Ještě před tím ale během válečných let pracoval na americkém ministerstvu financí, ke konci války se přesunul na Kolumbijskou univerzitu, kde působil jako matematický statistik. Zde se zabýval statistickými analýzami zbraňových systémů, válečné taktiky a kontroly kvality munice. Po válce se vrátil na Chicagskou univerzitu. Tam se stal roku 1948 profesorem.

Milton Friedman nebyl v padesátých letech minulého století ještě příliš znám, v ekonomických kruzích o něm měli lidé povědomí jako o odpůrci Keynese. Roku 1957 napsal knihu Teorie spotřební funkce, kde představil svou hypotézu permanentního důchodu, která napadá Keynesovu tezi, že čím bude národ bohatší, tím méně bude spotřebovávat a více spořit. Další kniha má název Příčiny a důsledky inflace (1963). V té Friedman tvrdí, že inflace „je nemoc nebezpečná a někdy dokonce smrtelná.“ Tvrdě kritizuje počínání USA, které se i v šedesátých letech řídí Keynesiánskou politikou. Za pravdu mu pak dávají sedmdesátá léta, kdy v USA dochází k jevu, který by neměl nastat najednou, rostou ceny a zároveň se zvyšuje i míra nezaměstnanosti, což je v rozporu s tzv. Phillipsovou křivkou. V době, kdy se ceny ve Spojených státech za pět let zvýšily o 50 procent, patřili tzv. monetaristé v čele s Miltonem Friedmanem k nejhlasitějším kritikům. Jejich recept, jak zkrotit inflaci, byla striktní aplikace monetárních pravidel. Věhlas si získal po nástupu Ronalda Reagana (a v Anglii Margaret Thatcherové) k moci, který odmítl keynesiánskou politiku a vydal se monetaristickou cestou. Po dvou letech se tak tomuto prezidentovi podařilo inflaci usměrnit.

Milton Friedman také vystupoval proti sociálním programům a minimálním mzdám. Proč je nepovažoval za šťastné vyplývá nejlépe z jeho dvou známých knih Svoboda volby (1980) a Kapitalismus a svoboda (1962). Friedman sociální programy označoval za plné korupce a rozkrádání. Jako nelogičnost se dá podle Friedmana uvést to, že účty za tyto programy rostou, i když dlouho již roste zaměstnanost. Minimální mzdy chápal jako opatření, které ve svém důsledku vede k růstu nezaměstnanosti, protože dražší pracovní sílu nebude chtít nikdo zaměstnanat.

V roce 1976 dostal Milton Friedman Nobelovu cenu za ekonomii právě za zkoumání vládních zásahů na ekonomiku.

Milton Friedman, obhájce a prosazovatel ekonomické svobody jednotlivců, svobodného trhu a liberalismu, který podle něj přináší rozvoj celé kapitalistické společnosti, zemřel 16. listopadu 2006 ve 94 věku let.

Mohlo by vás zajímat: