VŠEvyznání

5. 9. 2008 | | Nezařazené

Báseň toužícího a milujícího ekonoma

Při vzpomínce na tebe
vidím louku plnou kytek.
Bytím s tebou pospolu
roste můj mezní užitek.

I když vždycky zvyšuješ
mé průměrné náklady,
chci investovat více
a nepokládám to za vady.

Jsi nejskvělejším aktivem,
co kdy po světě chodilo.
Kdybys dýchat přestala,
pozitivních externalit by ubylo.

Zhodnocuj i nadále
svůj velký potenciál.
Má poptávka – ta narůstá,
Ty jsi pro mě ideál!

Mohlo by vás zajímat: