Vyšší mzdu doktorát nezaručí, dá vám ale kontakty a zahraniční zkušenosti

7. 6. 2016 | | Zprávy ze školy Doktorand

Pokud se chcete v budoucnu věnovat výzkumu nebo vyučovat na vysoké škole, tak je tato cesta po dokončení magisterského studia vhodná přesně pro vás.

Doktorské studium trvá standardně tři roky. Pokud se pro něj rozhodnete, musíte počítat s tím, že to nebude lehké a často si budete nosit práci domů. Kromě splnění studijního plánu a napsání disertační práce musí studenti postgraduálního studia také vyučovat a plnit nejrůznější úkoly pro katedru, pod kterou spadají. Na druhou stranu získají v daném oboru opravdu velký rozhled. Dostanou také příležitost přednášet na zahraničních konferencích nebo vyjet na výzkumný zahraniční pobyt.

Vyšší mzdu titul nezaručí

Pro běžnou praxi se bez tohoto vzdělání obejdete. „Pokud chce někdo dělat v nějaké firmě, kde doktorát nevyžadují, nebo nemá jiné osobní důvody, doktorát bych mu nedoporučila. Bude to pro něj pravděpodobně ztráta času,“ říká Jana Kohoutová, doktorandka na Fakultě mezinárodních vztahů.

Získaný titul Ph.D. je výhodou pro další působení na akademické půdě, ovšem vyšší mzdu studentům v budoucnu nezaručí. Podle absolventa doktorského studia na Fakultě podnikohospodářské Jiřího Berana jsou reakce na tento titul při přijímacích pohovorech neutrální nebo dokonce záporné.

Stipendia - doktorandi

„Je to způsobeno částečně tím, že mimoškolní veřejnost moc neví, co to doktorské studium je, a Ph.D. obnášející tři až pět let tvrdé práce se navíc plete s takzvanými malými doktoráty, jako je PhDr., které lze získat třeba za měsíc,“ říká Beran.

Existují ale oblasti, kde je doktorát vítám a někdy i vyžadován, to potvrzuje i Kohoutová „Chtěla bych v budoucnu pracovat pro nějakou mezinárodní organizaci, kde doktorát není sice úplně podmínkou, ale bez něj je skoro nemožné se do struktury dostat.”

Co studium obnáší

Uchazeč o doktorské studium musí při přijímacím řízení doložit potvrzení o dosaženém magisterském vzdělání, svůj strukturovaný životopis a seznam publikované tvorby. Kromě toho musí mít představu o své budoucí výzkumné činnosti a disertační práci – tento záměr popisuje v odborné eseji, kterou všechny fakulty VŠE požadují.

Samotná přijímací zkouška se pak skládá z odborné zkoušky a zkoušky z cizího jazyka. Odborná zkouška probíhá formou rozpravy o tématu, kterému se chce uchazeč věnovat.

Studium trvá standardně tři roky, může se ale protáhnout až na pět let.

K úspěšnému dokončení doktorského studia jsou nutné tři podmínky: absolvovat podmínky, které máte ve studijním plánu, obhájit disertační práci a složit státní doktorskou zkoušku. Doktorské studium je možné studovat jak prezenčně, tak i kombinovaně. Ekonomka každým rokem vypisuje počet volných míst v těchto typech studia na určitých katedrách školy. Většinu vypsaných oborů si lze zapsat i v angličtině.

Zatímco u diplomové práce v magisterském studiu stačí, aby v ní absolvent prokázal, že umí využít získané vědomosti, v disertační práci musí přinést nové poznatky v rámci oboru svého zaměření. Dizertace se obhajuje postupně, nejprve úvodní struktura při státní zkoušce, pak rozpracovaná verze při takzvaném kolokviu a malé obhajobě a nakonec při samotné velké obhajobě, kterou se ukončuje studium. Během kolokvia a malé obhajoby doktorand prezentuje aktuální verzi práce před členy katedry.

Důležitý je školitel

Na rozdíl od magisterských programů se výuka předmětů na doktorátu prolíná s vědeckou či výzkumnou prací. Studium se dělí mezi povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Ty jsou většinou zakončené formou seminárních prací, které si student obhájí před zkoušejícím daného předmětu.

Po celé studium má student svého školitele. Jedná se o profesora nebo docenta, kterého si na počátku svého studia vybere – ideálně už před podáním přihlášky, podle plánovaného tématu dizertační práce. „Student by měl být se školitelem naladěn na stejné vědecké vlně, protože je čekají minimálně tři roky společného bádání. Školitel koriguje směr výzkumu, vede studenta při vědeckém vzdělání a poskytuje odborné rady při psaní článků a dizertační práce,“ shrnuje Martin Potančok, doktorand Katedry informačních technologií.

Doktorandi 2016

Oproti bakalářskému a magisterskému studiu se doktorské liší i v tom, že za něj student dostává stipendium. Příspěvek se týká interních doktorandů, tedy těch, kteří studují prezenční formu studia. Rozhodně ale nejde o částku, která by dokonale nahradila měsíční příjem. Na VŠE se pohybuje okolo pěti tisíc korun za měsíc, na Fakultě mezinárodních vztahů se zvyšuje v závislosti na ročníku studia. Dále může fakulta přiznat další stipendium za výborné vědecko-výzkumné, pedagogické nebo publikační výsledky.

Zkušenosti a nové kontakty

Doktorské studium zabere spoustu času, avšak studenti díky čtení spousta vědeckých textů a odborných knih dostanou o dané problematice opravdu velký rozhled. „Povinností doktoranda je také přednášet na nejrůznějších domácích i zahraničních konferencích, což může být také zajímavá zkušenost a velký osobní přínos,“ říká Potančok.

Navíc během studia nebo v rámci výzkumu mají studenti možnost navázat spoustu zajímavých kontaktů a potkat lidi, které by v běžném zaměstnání nepotkali. „Díky doktorátu jsem se už potkala s hodně lidmi. Například tenhle semestr učím předmět, do kterého docházejí nejrůznější velvyslanci, “ potvrzuje Kohoutová.

„Vždycky je to o tom, jak je člověk aktivní a co si umí zařídit. A taky musí mít trochu štěstí. Na semináři, který učím, se mi sešla dobrá parta studentů, jsou aktivní a diskutují. Na hodiny s nimi se těším. Často si říkám, že třeba oni jednou budou těmi velvyslanci,“ dodává.

Foto: Filip Kubus

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by vás zajímat: