Za sedmero radami žila byla jedna bakalářka

16. 12. 2015 | | Názory, Zprávy ze školy Bakalárka

Přinášíme vám sedm rad, jak úspěšně napsat a obhájit bakalářskou nebo diplomovou práci.

  1. Téma důležité jako pevné boty

Vyberte si takové téma, které vás samotné opravdu zajímá. Snad všechna témata se dají pojmout z ekonomického hlediska. Hudba, sport, počítače… Pro inspiraci můžete zabrousit do seznamu závěrečných prací, které studenti VŠE napsali – najdete je v ISISu. A když opravdu nevíte co by, většina vedoucích vám nějaké téma doporučí, třeba i podle toho, co by chtěli mít oni sami zpracované. Myslete dopředu – když rádi vidíte věci na vlastní oči, vyberte si téma, kde bude dobré provést vlastní výzkum „v terénu“. Pokud raději trávíte večery v knihovně a u počítače, ujistěte se, že o vámi zvoleném tématu existuje dostatečné množství literatury nebo kvalitních elektronických zdrojů. Ať vám potom neteče do bot.

  1. „Maminka“ vedoucí

Ať už máte téma zcela či alespoň zhruba zvolené, nebo budete potřebovat více rad, je na čase začít situaci řešit na vyšší úrovni. Dva semestry před plánovaným obhajováním práce (semestr před absolvováním bakalářského/doktorského semináře) si zajděte za tím, který se danou problematikou alespoň okrajově zabývá. To zjistíte buď z vlastní zkušenosti z hodin, od kamarádů, nebo na jeho profilu v ISISu, kde je napsáno, jaké práce učitel v minulosti vedl i sám napsal. Myslete i na vstřícnost dotyčného. V tom už vám ISIS moc nepomůže, spíš jen ti kamarádi nebo reference na VŠEborci. Práci vám může vést i někdo z jiné katedry vaší fakulty.

  1. Zdroje, zdroje, zdroje

Jelikož závěrečná práce je z velké části pouze přeformulovávání již dříve řečeného, je třeba čerpat ze zdrojů, které vám k tomu pomohou. Váš vedoucí i oponent pravděpodobně v práci uvidí ve zdrojích literatury raději knihy než internetové stránky. To však neznamená, že nemůžete čerpat inspiraci i z internetu – nejlépe ze statistických portálů, ověřených elektronických zdrojů nebo přímo webových stránek organizací, kterých se vaše práce týká. Nebojte se ani psát zasvěceným lidem, jejich odpovědi můžete v citacích také použít.

  1. Plagiátorství – pouze strašení?

O možném vyhození ze školy a podobných nemilých problémech způsobených špatným nebo žádným uvedením zdrojů informací, které věru z vaší hlavy nepocházejí, jste jistě už slyšeli. A ono na tom bude něco pravdy. Je to vlastně jako byste kradli něco z obchodu – možná se na to nepřijde, ale ten risk nestojí za to. Stačí se přitom jen s citacemi naučit pracovat. Hned, jakmile odněkud opíšete myšlenku, vytvořte poznámku pod čarou nebo jinou formu citace, viz stránky a semináře. Jinak opravdu zapomenete, co jste odkud vzali.

  1. Jdeme na to!

Téma vybrané, vedoucí odkývl, a co teď? Zní to možná děsivě, ale je to jen na vás. To vy si musíte rozvrhnout čas tak, abyste stačili napsat kvalitní práci. Vy musíte chodit na konzultace, i když vám to třeba není vůbec příjemné. Ale věřte, že i od toho jsou vedoucí prací placení, tak to berte, jako byste šli třeba k psychologovi. Tyto organizační věci jsou paradoxně náročnější než samotné psaní – jakmile máte věci promyšlené, čas zorganizovaný a informace od vedoucího potvrzené, už to půjde, uvidíte.

  1. Formalitky

Závěrečnou práci musíte obvykle v daném termínu vložit do ISISu a poté dvakrát vytištěnou a svázanou odevzdat vyšším kruhům. Obě se vám vrátí, nebojte, o fotku nepřijdete. Tisk nenechávejte úplně na poslední chvíli, protože nikdy nevíte, jestli se to tiskárně, která tou dobou tiskne a váže stovky dalších prací, zrovna podaří.

  1. Obhajoba – taky jen formalita?

Posudky od vedoucího i oponenta dostanete většinou zanedlouho (rozuměj pár týdnů nebo i dnů) před samotnou obhajobou práce. V rámci nich si přečtete i doplňující otázky, na které si tak budete moc dopředu připravit odpovědi. Hezky se oblečte a nepanikařte, obhajoba práce už je vážně poslední formalita, která většinou nemůže všechno pokazit, ale ani všechno spasit. Buďte v klidu, vždyť jste práci sami psali a stojíte si za ní.

A na závěr vtip:

Je krásný letní den, zajíc sedí před svou norou v lese a klepe do notebooku. Jde kolem liška.

Liška: Co to tu děláš?

Zajíc: Ále, dělám na diplomce.

Liška: O čem bude?

Zajíc: O tom, jak zajíci žerou lišky.

Liška: Hm… co je to za blbost? Každý ví, že zajíci nežerou lišky!

Zajíc: Tak se pojď podívat.

Oba zmizí v zajícově noře. Za pár minut se vynoří zajíc a okusuje liščí kost. Sedne si zpátky k notebooku a pokračuje v psaní. Objeví se vlk.

Vlk: Co to píšeš?

Zajíc: Píšu diplomku na téma, jak zajíci žerou vlky.

Vlk: Takovou blbost ti přece nevezmou!?!

Zajíc: Proč ne? Chceš se podívat?

Oba jdou do nory, a za chvíli se zase objeví zajíc a poplácává si břicho. Vrátí se k notebooku.

Na scénu vstoupí medvěd: Co to děláš, zajíci?

Zajíc: Makám na diplomce: Jak zajíci žerou medvědy.

Medvěd: To je ale pitomost!

Zajíc: Pojď se podívat ke mně a ukážu ti to.

Zajíc zavede medvěda do doupěte. V jednom rohu leží hromada liščích kosti. V druhém rohu hromada vlčích kosti. Naproti sedí obrovský lev a šťárá se v zubech.

Ponaučení:

Nezáleží na tématu diplomky.

Nezáleží na tom, jaká data zpracováváš.

Záleží na tom, koho máš za konzultanta.

zdroj: http://www.qark.net/

Mohlo by vás zajímat: