AKTUALIZOVÁNO: Žádný útok na Univerzitu Karlovu ani Filozofickou fakultu se neděje, míní děkan NF Zdeněk Chytil

3. 6. 2020 | | Zprávy ze školy Martin Kovář, plagiátor

Příběh plagiátorské kauzy historika Martina Kováře pokračuje. Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) Zdeněk Chytil zareagoval na otevřený dopis, který mu adresoval děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Michal Pullmann. Chytil se ve svém dopise zastal etické komise (EK) NF VŠE ve věci plagiátorství. Dopis byl e-mailem redakci iListu zaslán včera tiskovým tajemníkem NF Danielem Váňou, dostupný je také na stránkách fakulty.

Všechny články iListu na téma plagiátorské kauzy naleznete na tomto odkazu.

Chytil ve své odpovědi popírá, že by z jakéhokoliv ze zveřejněných dokumentů vyplývalo, že EK NF VŠE „nevybíravým a manipulativním způsobem“ zaútočila vůči UK a FF UK. „Nic z toho, co ve Vašem dopise píšete, EK NF VŠE neučinila. Přijala pouze usnesení níže uvedeného znění, jež respektuji a s nímž se ztotožňuji. K mému údivu, když již píšete otevřený dopis, jste se k usnesení EK NF VŠE vůbec nevyjádřil,“ píše ve svém dopise Chytil. Následně uvádí text závěrečného usnesení etické komise NF.

Podle Chytila diskuse EK NF proběhla v souladu s Listinou základních práv a svobod a Etickým kodexem školy

Dle Chytila se žádný útok na UK ani FF UK neděje, existuje pouze odlišné stanovisko EK NF. „Komunikace mezi NF VŠE a FF UK neexistuje, až na Váš otevřený dopis a jím vyvolanou odpověď, proto ani nemůže být v „příkrém rozporu“ s jakýmikoliv hodnotami,“ uvádí Chytil.

Svůj dopis zakončuje sdělením, že diskuse v dané věci na zasedání EK NF VŠE proběhla v souladu s Listinou základních práv a svobod, Zákonem o vysokých školách a Etickým kodexem VŠE jako svobodná diskuse. „Proto Vás žádám, abyste ji na naší fakultě neomezoval,“ zakončil Chytil.

Za práci EK NF stojí i její předseda a proděkan fakulty Miroslav Ševčík. Dle jeho vyjádření pro portál Aktuálně ze dne 15. května se jednalo o fatální selhání FF a potvrdil, že dle jeho názoru se jednalo o likvidaci. „Přesně tak likvidovali komunisté nepohodlné lidi v 70. letech. Přesně tak. Kdybychom my nebyli obezřetní a nepodívali se, jakým způsobem to dělali, jak falšovali podklady, jakým způsobem vybírali jakoby zahraničí autority, které jsou kromě Američana Agnewa naprosté nuly. Nedá se to přirovnat k ničemu jinému,“ odpověděl dle Aktuálně Ševčík.

Pullmann kritizoval komunikaci a výroky členů etické komise NF

Pullmann ve svém otevřeném dopise vyčítal Chytilovi, že EK NF si místo nestranného posouzení plagiátorství Martina Kováře zvolila za cíl manipulativním způsobem zaútočit na Filozofickou fakultu a celou UK. Ohradil se zejména vůči výrokům a obviněním, kterých se dle jeho slov zaměstnanci NF dopustili vůči FF UK, její akademické obci a spolupracujícím zahraničním odborníkům.

V dopise poukazoval primárně na výroky členů EK NF Miroslava Ševčíka, Jana Vondráčka a Jeannette Frankové. V zápisu ze zasedání komise se totiž objevily jejich výroky o zjevné likvidaci člověka podobné s likvidacemi osob komunistickým režimem, přirovnání obou etických komisí UK k organizované skupině, zpochybňování zahraničních expertů a jejich označení, s výjimkou Hugha Agnewa, za naprosté nuly.

„To je zcela nepřijatelný způsob komunikace mezi dvěma univerzitami, v příkrém rozporu s hodnotami, které mají vysoké školy ve společnosti prosazovat a hájit,“ uvedl v závěru dopisu Pullmann a požádal děkana Chytila, aby se za celou fakultu od těchto výroků distancoval a sdělil jak jemu, tak veřejnosti, jaké podnikne kroky k tomu, aby se podobné útoky již neopakovaly.

AKTUALIZOVÁNO: FF UK původně zvažovala také právní kroky na obranu dobrého jména UK, nakonec však od nich prozatím upustila a pro tuto chvíli je nezvažuje. Redakci iListu to potvrdila tisková mluvčí fakulty Zuzana Válková. „Máme za to, že způsob komunikace, který vůči nám zvolila EK NF VŠE, zejména hrubé osočování našich kolegů, se vymyká standardům akademického prostředí i prosté mezilidské slušnosti, nicméně soudy ČR tím zatěžovat nebudeme,“ sdělila iListu Válková.

Podle její slov nejde o vizitku UK. „Dále se tématem také zabývat nebudeme, za nás se obsahově i formálně vyčerpalo,“ zakončila Válková. K situaci se vyjádřil také tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Ten iListu sdělil, že v průběhu června bude zasedat akademický senát univerzity, na jehož zasedání bude spor týkající se Kováře a vyjádření EK NF jeden z bodů programu.

Podle EK NF Kovář žádný etický předpis neporušil

V usnesení ze zasedání EK NF je uvedeno, že Kovář neporušil žádný relevantní etický předpis platný v rozhodné době. Zápis přitom hovoří pouze o knize „Stuartovská Anglie“ z roku 2001, která je jednou ze čtyř Kovářových knih, u kterých UK shledala plagiátorství. Svůj závěr aplikuje také na ostatní díla na základě tvrzení, že principiální přístup EK FF UK a EK UK k dané záležitosti byl u všech publikací shodný.

Kovář se přitom měl dle závěrečné zprávy EK FF UK plagiátorství dopustit ve čtyřech publikacích: „Anglie posledních Stuartovců 1658–1714“ z roku 1998, „Stuartovská Anglie“ z roku 2001, „Velká Británie v éře Roberta Walpola“ z roku 2004 a v kapitolách o Jakubovi I. Stuartovi v knize „Lidé a dějiny“ z roku 2017, ve které Kovář vystupuje jako člen kolektivu autorů. Publikace z roků 1998 a 2004 navíc sloužily jako podklad pro jeho habilitační a jmenovací řízení.

K tomuto závěru došla EK NF VŠE na základě posudků historiků Jaroslava Pánka, Roberta Kvačka (posudky v prospěch Kováře vypracované na žádost rektora UK Tomáše Zimy, EK FF UK se vůči nim ohradila, pozn. red.) a Hugha L. Agnewa z George Washington University. Zpochybnila přitom relevantnost ostatních tří zahraničních posudků. Historiky Pánka a Kvačka uvádí komise jako navíc znalých dobového akademického prostředí a publikačních standardů.

Etická komise NF si dala vyhotovit vlastní posudek

EK NF si dala vyhotovit také posudek soudního znalce Jiřího Matznera specializujícího se na školství, kulturu a literární tvorbu. Ten uvádí, že dílo „Stuartovská Anglie“ z roku 2001 je „zpracováno na základě vlastních pravidel, výrazů a osobitého stylu autora se samostatnou strukturou a uspořádáním,“ a nelze ho označit za plagiát.

U ostatních zahraničních expertů, obou etických komisí UK a samotného podnětu komise narážela na pojmy „nestandardní případ citování“, „plagiátorský překlad“ a „plagiátorství v širším slova smyslu“. Dle EK NF se jedná neurčité a blíže nevymezené pojmy. Poukazují také na to, že požadavky na rozsah citací se u různých druhů publikací liší.

Žádný ze zahraničních expertů s výjimkou Agnewa prý navíc neuvedl konkrétní etické pravidlo, které mělo být porušeno. Místo toho se dle usnesení komise „pohybují v obecné rovině vágního pojmu plagiátorství, anebo (častěji) v rovině toliko vlastního subjektivního názoru.“ Na základě těchto posudků dospěla EK NF k závěru, že „za tohoto stavu nelze konstatovat, že by se prof. Kovář dopustil etického deliktu plagiátorství.“

Dle usnesení EK NF není obvinění z plagiátorství v akademickém prostředí ničím novým a odborná literatura již v minulosti upozorňovala, že boj proti plagiátorství se může stát nástrojem na odstranění nepohodlné osoby. EK FF dle usnesení využívala u jiných obdobných záležitostí diametrálně odlišný postup a brala v potaz časový odstup, její přístup k záležitosti Martina Kováře je tudíž velice pochybný.

Univerzitní etická komise VŠE se bude případem v průběhu června opět zabývat.

Foto: archiv iHNed.cz

Mohlo by vás zajímat: