Závazky nelze plnit jen napůl

10. 12. 2004 | | Kariéra, Rozhovory

Profesní poradenství na VŠE zajišťuje Centrum profesní orientace (CePO). Jeho ředitelkou je již od roku 1999 doc. Lenka Turnerová.

Profesní poradenství na VŠE zajišťuje Centrum profesní orientace (CePO). Jeho ředitelkou je již od roku 1999 doc. Lenka Turnerová.

Kromě práce v CePO vyučujete ještě předměty Retail management a v rámci vedlejší specializace i Obchodní firmy. Jak to všechno zvládáte?

Pokud mám nějaké závazky, nelze je plnit napůl. Od roku 1999 zajišťuji prakticky všechnu práci v CePO já s pomocnými vědeckými silami. Veškerá koncepční a mnohdy i operativní práce tak leží na mně. Velikost úvazku, která se váže k odměňování a plnění funkce jsou dva rozdílné pohledy.

Pět let je dlouhá doba. Co se za dobu, kdy v centru pracujete, změnilo?

Na začátku jsem měla představu, kam by práce měla směřovat a určila jsem si cíle, kterých bych ráda dosáhla. Spolupráce s firmami je lepší, máme bohatší zkušenosti v komunikaci, ve schopnosti odhadnout jejich přání a vyhovět jim. Zvládáme toho víc.

Říká se, že vždy je co zlepšovat. S čím nejste spokojená, co byste chtěla změnit?

Nyní mi leží na srdci projekt psychologického poradenství, na který jsem dostala grant a který jsem měla zpracovávat ve spolupráci s Akademickou psychologickou poradnou. Bohužel práce poradny po roce skončila a já nesu pocit nenaplněnosti závazku vůči ministerstvu. Nevidím možnost, jak dále poradenství provádět v tom rozsahu a za té organizace, která byla grantem předurčena. V současné době hledám jiné cesty, jak projekt naplňovat jinak než na základě spolupráce, která je v grantu zakotvena.

S kolika firmami nyní spolupracujete?

V současnosti asi se třiceti. Občas jde i o operativní spolupráci, například firma chce najmout pracovníky na určitou dobu nebo i na stálý pracovní úvazek. V takovém případě se do databáze nezačleňuje, ale je jí vyhověno. Požadavek se dá na internet a studenti jsou informováni i prostřednictvím nástěnek. Důležitým informačním nástrojem jsou také vitríny ve vestibulu Nové budovy.

Co musí student udělat, aby se mohl do databáze začlenit?

Vyplní dotazník, na jehož závěr uvede svůj souhlas s tím, že s jeho daty můžeme zacházet v jeho zájmu, tedy že na něj firmám můžeme poskytnout kontakt nebo ho eventuálně informovat o tom, co se nabízí.

Možnost zapsat se do databáze nabízíte již studentům bakalářského studia. Určité procento z nich je v té době ještě profesně nevyhraněno. Mohou se přijít poradit?

Samozřejmě. S takovými studenty vedu individuální pohovor, který směřuje k získání základní informace o tom, jakou cestou by se měli ubírat. Troufám si tvrdit, že jsem to schopná zajistit na základě zkušeností, které jako učitel mám. Samozřejmě nejsem schopná dát tomu odpovídající validitu, která by svou kvalitou odpovídala psychologickému testování.

V říjnu vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který mimo jiné upravuje podmínky zaměstnávání studentů. Ovlivnil zákon nějak vaši práci?

Zatím jsem se nesetkala s tím, že by to nějakého studenta vykolejilo. Myslím si, že student je v současné době motivován ke krátkodobým brigádám většinou financemi. Nejsem si jistá, že všichni studenti v současné době berou každou brigádu jako postup k získání referencí pro svůj trvalý pracovní poměr po absolvování školy.

CePO poskytuje v rámci Community of European Management Schools (CEMS) zahraničním studentům desetitýdenní praxi v českých firmách. Jaké s tím máte zkušenosti?

I když se jedná o multinacionální firmy, které komunikují v cizím jazyce, většinou chtějí člověka, který umí česky. Je to z toho důvodu, že korespondence chodí v češtině. Koho se tedy daří umísťovat, jsou děti emigrantů, kteří v rámci CEMS studují. Ale touto problematikou se zabývá jiné, k tomu určené pracoviště VŠE.

Jaké jsou vaše další plány do budoucna?

Chtěla bych zvýšit frekvenci kurzů, které připravují studenty na pohovory ve firmách. Jsou velice žádané, ale chybí zdroje – jak lidské, tak finanční. Zatím proběhly dva pilotní a teď se chystám dát tomu nějaký řád. Mám už připravený základní manuál: kurzy jsou zhruba čtyřhodinové a mají poskytnout základní informace jak se chovat, jaké materiály si na pohovor přinést, na jaké otázky se připravit, jak se tvářit, odpovídat, co si obléknout. Zájem je velký a zatím se nám ho nikdy nepovedlo uspokojit, takže se budu snažit každý rok tak tři nebo čtyři kurzy udělat.

Mohlo by vás zajímat: