Literární ostrov

Slzy tužkou na obočí
kreslí verše po tvářích
Dvě studánky modrých očí
za řasami v žalářích.

Diskuse: 2 reakce

Šel sem jednou v osum z dvěstědevítky a vidím čtyřistašestku, dvaosmičku, uvnitř ňáká dvacítka s nejmíň tak čtyřkama. Sednu do devítky, ta to kalila dobrejch šedesát, jedu na trojku, že skočím do Třináctky na jedno za patnáct.

Diskuse: 3 reakce

Je první podzimní den roku 2046. Pan N. si dnes nařídil budík už na půl sedmou. Ne, že by se mu snad v důchodu chtělo venčit Bena tak brzy a vycházet do studené pouliční mlhy, ale klid je klid.

Diskuse: žádná reakce

To jsem si dnes zase krásně popovídal a báječně se pobavil se svými kamarády. Jsou k nezaplacení. Můžu jim říct všechno, rádi mě vyslechnou a poradí. Jsem s nimi neskonale šťastný!

Diskuse: žádná reakce

Na třetí sezónu byl až příliš teplý večer. Slunce přes den rozpálilo vyprahlou zemi do ruda a ta nyní jakoby vypouštěla načerpanou červenou záři. Takový úkaz není v těchto končinách častým jevem. Firh zvedl sluchátko a vytočil číslo, které už znal nazpaměť.

Diskuse: žádná reakce

Alkohol do hlavy stoupá mi kvůli tobě
přišla ses pobavit a zatím jseš jen oběť
čas utíká i nám tak na co ještě čekat
vypadáš nevinná, nesmím tě moc polekat

Diskuse: žádná reakce

"Myslel jsem si, že je to láska, ale usnula mi na rameni," zatímco se line z rádia můj oblíbenej song a Rákosníček se sjíždí horkou čokoládou, Petr s Houmrem se nemůžou dohodnout, kolik mlík maj objednat. Cože? No jasně, mlíko! Nebo klidně smetana do kávy. Aby bylo jasno, tak v módě už dneska neni alkohol ani tráva ani jointy ani jiný podobný šity, kterejma se sjížděli puberťáci před deseti lety. Dneska, když se vysokoškolskej týnějdžr chce pořádně sject, tak si dá MLÍKO.

Diskuse: 8 reakcí

V PLOTĚ NAŠÍ ZAHRADY
CUKAJÍ SEBOU VNADY
Z HLASEM KOLIBŘÍKA
DRZE NAŘÍKAJÍ

Diskuse: žádná reakce

Bylo těžké dosáhnout na tu myšlenku – silnou, vlahou, novou, blouznivou až praskaly všechny rtuti světa, až valily se bulvy rychlostí světa nevídanou mezinárodní silnicí E55 .

Diskuse: žádná reakce

dlouhá noc, a úkolů mám už moc,
pro tebe malý dárek mám, po schodech, přes ploty,
františek ze školy, už běží.

Diskuse: žádná reakce

Jen ráno otevřu oči, ještě dříve, než si připravím hrnek horké vonící kávy, zapínám televizi. Blikající obrazovka do pošmourného dne vnese lidský hlas a nesmělé zadostiučinění, že takto brzy nemusím vstávat sama. Když uslyším hrát muziku, začíná teprve svítat. Hudba někdy dokáže nahradit i slunce, den se pomalu, nenápadně rozednívá a rozeznívá se nejprve něžnými melancholickými tóny deštivého rána až do jasného allegretta, které slibuje slunečný den.

Diskuse: žádná reakce

Třicet miliard je poměrně uspokojivé číslo. Zvláště když označuje počet mozkových buněk, které se ukrývají právě v naši lebce. Jak plyne čas a naše mozky stárnou, kolonie našich neuronů se zmenšují, my jsme stále pomalejší, hůře se nám učí, všechno se nám zdá složité a jsme líní lámat si s čímkoliv hlavu. Buňky mozku v našich hlavách pouze ubývají – žádná obnova zde nefunguje.

Diskuse: 4 reakce

Tráboš prdí, řidič jásá,
okna řinčí, tráboš poskakuje,
chodec sem, chodec tam,
před trábošem uskakuje,
plynovou masku nasazuje.

Diskuse: 1 reakce