Brigády o prázdninách jsou vítaným přivýdělkem pro většinu
studentů. Pokud vykonávají dvě zaměstnání souběžně, vzniká ale
povinnost podat daňové přiznání. Studentům se podání přiznání může
vyplatit díky přeplatkům na dani.
Brigádníci nejčastěji uzavírají Dohodu o provedení práce (DPP),
v té se nemusí odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění.
Před uzavřením dohody by ale měli vždy trvat na podepsání tzv.
„růžového formuláře“, tedy prohlášení poplatníka ze závislé
činnosti.
„Je důležité, aby si studenti své pracovní závazky smluvně
ohlídali. DPP musí být uzavřena písemně a po skončení pracovního
poměru by měl student dostat potvrzení o příjmech ze závislé činnosti.
Pokud brigádník nepodepíše před nástupem do práce růžové prohlášení
k dani, dostane méně peněz, jelikož za něj zaměstnavatel odvede daň
z příjmu. Přitom mohl uplatnit slevu na dani na poplatníka a na
studenta,“ uvádí Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti
TaxVision. Příjem z brigády a uplatnění slev na dani navíc nijak
nebrání rodičům studenta do 26 let dále uplatňovat slevu na dítě.
„Pokud si ale student zařídí v jednom měsíci dvě brigády
souběžně, například jednu na dopolední směny a druhou na odpoledne, jeho
druhý příjem už bude snížen o patnáctiprocentní daň. Růžové
prohlášení, ve kterém uplatňuje slevu na poplatníka i na studenta, může
totiž mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele,“ upozorňuje
Štarmanová.
Je tedy nutné si z obou brigád vyžádat potvrzení o příjmech ze
závislé činnosti a po skončení roku vznikne povinnost podat daňové
přiznání. Z toho vyjde přeplatek ve výši zaplacené daně, který
finanční úřad na základě žádosti vrátí zpět.
Pro větší výdělky je lepší uzavřít DPČ
Při překročení limitů dohody o provedení práce, tedy výše příjmu
nad deset tisíc korun v jednom měsíci a tři sta odpracovaných hodin
ročně u jednoho zaměstnavatele, je výhodnější uzavřít dohodu
o pracovní činnosti (DPČ). S vyšším výdělkem však roste i daňové
zatížení. Z hrubé mzdy se odečítá zdravotní a sociální pojištění
i daň z příjmu zmírněná slevou na studenta o 335 korun a na
poplatníka o 2070 korun. Pokud ale nedojde k souběžným zaměstnáním,
povinnost podat daňové přiznání není.
„Pro většinu studentů, kteří část roku pracovali na zkrácený
pracovní úvazek a odváděli z hrubé mzdy daň z příjmů, je však
výhodné daňové přiznání podat. Zaměstnavatel totiž v jejich případě
uplatňoval pouze měsíční slevu na poplatníka 2070 korun a na studenta
335 korun, tedy dvanáctinu roční částky, přičemž mají nárok na její
plnou výši 24 840 korun a 4 020 korun. V daňovém přiznání tak mohou
zažádat o vratku daně, kterou ze mzdy zaplatili,“ dodává
Štarmanová.
Přeplatek vznikne pouze studentům, kteří pracovali méně než dvanáct
měsíců v roce. Dlouhodobých zaměstnanců se netýká, ti mají většinou
slevu na poplatníka uplatněnou rovnoměrně ve všech měsíčních mzdách
v roce.
ČTĚTE TAKÉ:
