Junior Diplomative Initiative (JDI), ve spolupráci s odborem veřejné
diplomacie, uspořádala již osmý diplomatický salon. Již tradičně se
konal v Černínském paláci a jako hosta organizátoři pozvali náměstka
ministra zahraničních věci pro mimoevropské země a ekonomickou diplomacii
Martina Tlapu, mimo jiné absolventa VŠE.
V hudebním salónku Ministerstva zahraničních věcí (MZV) se několik
studentů ekonomky, doplněných o studenty Diplomatické akademie, sešlo
s panem Tlapou, aby diskutovali o ekonomických dopadech protiruských sankcí
na Evropskou unii.
Po krátkém úvodu, ve kterém se náměstek zaměřil na kompetence
diplomatů a ekonomů a zamyslel se nad tím, jestli je ekonomické myšlení
pro diplomaty výhodou, se pochlubil ‚domácím úkolem‘ svého odboru, na
kterém spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Marketingový
výzkum, který zahrnuje hledání perspektivních sektorů a nových
příležitostí ve spolupráci s pontenciálními partnery, vypracovali na MZV
ještě před sankcemi. „Tento výzkum pomohl České republice v době, kdy
se v EU začalo mluvit o sankcích,“ poznamenal pan Tlapa. Jak zároveň
dodal, podle jeho názoru není možné nahradit jen tak jednu zemi jinou, ale
jde pouze o alternativy, které by byly výhodné v případě
sankcí Ruska.
Česká republika je pro civilizované řešení
konfliktů
Další důležitá otázka probíraná na salonu se dotkla mezinárodního
práva a jeho porušování. Hranice EU jsou velmi citlivé a pan náměstek
Tlapa se staví k názoru, podle kterého Česká republika patří mezi ty
země, které prosazují dodržování mezinárodního práva a řešení
konfliktů civilizovanou cestou. „Debata o sankcích má smysl,“ dodal.
Při diskuzi se nezapomnělo ani na ukrajinskou krizi. Jako hlavní problém
Ukrajiny vidí náměstek v její neschopnosti vybudovat fungující instituce.
Situaci ale přednášející označil ne za černo-bílou, podle postoje MZV.
Sám pan Tlapa se spíše přiklání k neoficiálním zdrojům, které mluví
o jednání o novém uspořádání země než vracení hranic zpět do
původní podoby.
Závěrem ještě přednášející doplnil debatu o dvojím účelu
sankcí. V první fázi měly Rusko přimět k diskuzi a byly tedy spíše
finančně-vojensky orientované, za účelem ovlivnit určité skupiny. Pak EU
zvolila citlivější pole působnosti – zboží dvojího využití a
technické vybavení, obě velice důležité pro obchod Ruska. Řada zemí má
v sankcích citlivé položky, podle náměstka je to ale realita, se kterou se
musí počítat. „Sankce mají vždy nějakou cestu, jak je obejít,“
uzavřel Tlapa. Otázkou ale stále zůstává, jestli jsou sankce účinným
prostředkem, jak omezit Rusko nebo, podle vlastní propagandy, jsou startem
jeho ekonomiky. Tu země potřebuje oživit, modernizace se nezdařila již
před omezeními a země je víceméně závislá na polotovarech. Záleží
tedy, jestli se Rusku plán nastartování ekonomiky povede nebo se jen
přeorientuje na jiné obchodní partnery a obrátí se k většímu
nacionalismu.
Mapa globálních oborových příležitostí vypracovaná MZV ve spolupráci
s MPO zde: http://www.mzv.cz/…ezitosti.pdf
