Ani běžně odtažití Švédi se tomu nebrání. Na počátku každého
semestru potkáte v univerzitních městech studenty v různých kostýmech,
kteří se například válejí ve sněhu nebo se cpou do telefonní budky,
mávají transparenty a pokřikují různé chorály. Není to žádná
demonstrace ani rebelující mládež. Je to Nollning, od slova nula,
seznamovací akce pro nové studenty. Každá švédská univerzita či fakulta
má jiné zvyklosti. Já se zapojila do Nollningu pro uppsalské ekonomy.
Nollning je o poznávání nových spolužáků. O vytváření
přátelství. Nollning je ale i o soutěžení. Šest týdnů, pět týmů,
jen jeden se může stát vítězem trofeje Nollepokalen. Téma tohoto semestru
byla Villains, padouši. Proti sobě stáli Banditi, Ninjové, Rafani, Mafiáni
a můj tým Piráti. O vítězi rozhoduje jejich výkon a čtyři generálové,
porotci, které bylo třeba uctívat a vážit si jich po celou dobu. Pak šlo
o to, který tým bude nejlepší, nejoriginálnější a
nejzapálenější.
První společný a zároveň soutěžní večer se konal Spexafton. Týmy
měly za úkol nacvičit asi pětiminutové taneční vystoupení, které
předvedly generálům. O dva dni později jsme se za mrazu vydali do centra
města, kde jsme museli plnit úkoly z předem připraveného seznamu a
všechno patřičně zdokumentovat. Kromě válení sudů z kopce od
Uppsalského zámku jsme stavěli lidskou pyramidu, objímali stromy nebo na
zaplněném náměstí tancovali Nolledans –
ústřední tanec celého Nollningu. Vše v přestrojení za piráty.
Nejšílenější pubcrawl, jaký jsme kdy zažila
Švédsky Pubrunda, pubcrawl, je koncept dobře známý i u nás doma,
avšak v přestrojení za padouchy nabírá jiných rozměrů. Za ten večer
jsme prošli asi šest studentských hospod. Nečekalo nás tam popíjení
alkoholu, tím jsme spíše podpláceli porotu – účastníky Nollningu
z předchozího semestru, alias veterány, kteří pak sdělili hodnocení
našeho výkonu generálům. Museli jsme prokázat týmového ducha při
šarádách, karaoke nebo beerpongu.
Stejně jsme museli spolupracovat i při One Take. Na píseň k Nolledans
jsme měli natočit videoklip – avšak pouze jako jeden záběr bez střihu.
Mně osobně se tahle aktivita líbila nejvíce. Taky jsme ji jako piráti
vyhráli! Podívejte se, jak se nám podařilo:
Grilování ve sněhu a party v prostěradlech
Poslední dvě soutěže nebyly ani tak náročné na výkon nebo
originalitu, ale spíš na udržení dostatečné teploty těla. Celý víkend
jsme totiž strávili venku v parku za univerzitou. První den se nám
představovaly různé studentské organizace a každá si pro nás na svém
stánku připravila nějakou tu soutěž. Například jsme řešili případovou
studii, kolik zákazníků má konkrétní fastfood ve čtvrtek po party
v blízkém klubu. Za odměnu jsme grilovali hotdogy. Ve sněhu a mínusových
teplotách. Následující den byl zasvěcen olympijským hrám. Hráli jsme
lidský curling, hádali sportovce dle pantomimy nebo tipovali, kolik
marshmallows se vejde do úst průměrného ekonoma (mimochodem, bylo to 10,
i když jsme tipovali mnohem více – marshmallows totiž v ústech
nabobtnají). Na zahřátí jsme popíjeli teplý redbull.
Jako každý soutěžní den, i tenhle jsme zakončili v hospodě nad pivem
a burgrem, co se pak obrátilo v party. Jedna z nich však byla
výjimečná – Toga party v řeckém stylu, kdy si i ti nejpyšnější
Švédové kolem sebe ovázali prostěradlo a do vlasů si vložili olivový
věnec. Později jsem tomu ale přišla na kloub. Level opilosti byl mezi
studenty citelně vyšší než jindy…
Vyhlášení výsledků, a tedy vítězného týmu, se konalo na slavnostní
večeři. I když jsme jako Piráti pohár nezískali, všichni byli se sebou
spokojeni. Protože i tu platí to naše, že není důležité vyhrát.
„Alla festar med alla“, aneb všichni se baví se všemi.
ČTĚTE TAKÉ:
