Vzdělávání ve 21. století, někdy nazývané jako Vzdělávání 4.0, je čím dál více poznamenané digitálními technologiemi. Studenti místo do sešitu píší na notebooku, místo studijních skupin komunikují přes sociální sítě a přednášky sledují přes školní kanály nebo na Youtube. Jaký typ výuky nová forma učení ovlivní nejvíce?
Se stále zlepšující se mechanizací a robotizací ubývají manuálně náročné pozice, současně s rozvojem technologií ale vznikají nové – například takové, které je kontrolují. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se studenty na tento „nový věk“ snaží připravit pomocí projektu Vzdělávání 4.0. Ten se zaměřuje na posilování digitálních dovedností, větší spolupráci škol a firem nebo na oblast celoživotního vzdělávání. Důraz je ale kladen i na kreativitu, nebo konzultace se vzdělávacím lídrem, či kariérním poradcem.
Podle Oty Novotného, vedoucího Katedry informačních technologií a ředitele xPORT Business Accelerator, inovace budou mít největší dopad na výuku na vysokých školách. „Postupně dojde k nahrazení klasických přednášek interaktivní formou komunikace mezi učitelem a studenty, zejména prostřednictvím internetu,“ přibližuje situaci Novotný. „Zkrátí se doba vyučování z 1,5 hodinových bloků na kratší časové úseky vyhovující dnešní generaci,“ dodává. V rámci digitálním prostoru by tak přednášky mohly být například desetiminutové nebo i kratší video segmenty. Ty by se pak mohly kombinovat s cvičením společně se spolužáky, které by mohla zadat například firma.
Klíčovým aspektem vzdělání je rozvoj myšlení
„Do vzdělávacího procesu zapojí i takzvaná gamifikace, neboli studium zábavnou formou, třeba s pomocí počítačových her či skupinových soutěží,“ říká prorektor pro mezinárodní vztahy a informační systémy Jiří Hnilica. Novotný i Hnilica se shodují na tom, že Vysoká škola ekonomická (VŠE) se novým trendům dokáže rychle přizpůsobit. Myslí si to mimo jiné proto, že výuka na VŠE nevyžaduje extrémní materiální zabezpečení jako jsou stroje nebo laboratoře.
Již za deset let by tak studium na ekonomce mohlo vypadat výrazně jinak, než jsme zvyklí. Ota Novotný považuje za ideální budoucí vývoj kombinaci on-line vzdělávání a úzké spolupráce vyučujícího se studentem na řešení konkrétního problému. Vyučující, často přímo z praxe, by měl působit spíše jako mentor týmu, který dohlíží na průběh vypracování jednotlivých úkolů.
Prorektor Jiří Hnilica by uvítal, aby do probíhající změny byli zapojení všichni důležití stakeholdeři – tedy nejen studenti, absolventi nebo firemní partneři, ale i konkurenční školy v tuzemsku, či v zahraničí. „Každý z nich má svůj úhel pohledu, může tak pomoci zlepšit efektivitu celého studia,“ domnívá se. „Klíčovým aspektem vzdělávání je a bude kultivace, rozvoj schopnosti myslet. Ať už prostředkem je kniha nebo video na Youtube. Vzdělání je schopnost porozumět a vyvodit si patřičné závěry. To za nás neudělá nikdo ani v reálném, ani v digitálním světě,“ uzavírá Hnilica.
Foto: archiv xPORT
