Celoškolský studijní řád pro pětileté magisterské programy v článku 22 odstavci 7 praví: „Student je povinen absolvovat alespoň jeden termín každé souborné zkoušky nejpozději do jednoho semestru od získání všech pro ni potřebných zápočtů.“ Zeptali jsme se jednotlivých proděkanů pro pedagogiku, jak jejich fakulty k tomuto ustanovení přistupují.
Celoškolský studijní řád pro pětileté magisterské programy v článku 22 odstavci 7 praví: „Student je povinen absolvovat alespoň jeden termín každé souborné zkoušky nejpozději do jednoho semestru od získání všech pro ni potřebných zápočtů.“ Zeptali jsme se jednotlivých proděkanů pro pedagogiku, jak jejich fakulty k tomuto ustanovení přistupují.
Uvedené pravidlo má zabránit tomu, aby studenti „hrnuli“ všechny zkoušky před sebou, a přimět je, aby souborky skládali průběžně. Někteří proděkani se však domnívají, že postačují i dosavadní podmínky platné v současnosti pro bakalářské obory, zejména princip tři bakalářské zkoušky do konce 3. semestru, pět bakalářských zkoušek do konce 5. semestru atd. „Když si studenti nechávají souborné zkoušky na poslední chvíli, nakonec se vytrestají jen oni sami,“ říká doc. Tomáš Kubálek z Fakulty podnikohospodářské.
Bakalářské studijní programy žádný takový předpis nemají. Podle Ing. Jiřího Zemana z Fakulty mezinárodních vztahů vzniká za situace, kdy jsou souborné a bakalářské zkoušky z hlediska obsahu identické, velký rozdíl mezi nároky kladenými na studenty pětiletých magisterských a bakalářských oborů.
Pokud jde o praktické uplatňovaní daného ustanovení, jsou fakulty benevolentní. Většina z nich jeho plnění vůbec nekontroluje. Jedním z důvodů této volnosti jsou technická omezení vyplývající ze způsobu uložení dat o studentech v databázi. Nelze totiž jednoduše vygenerovat sestavy, které by sledovaly potřebné zápočty a pokusy o soubornou zkoušku. Mgr. Pavel Neset z Fakulty národohospodářské k tomu uvádí: „Pokud to někde kontrolují, pak to nemohou dělat systematicky, ale jen náhodně. Což je samozřejmě nespravedlivé.“
Dalším důvodem, kvůli kterému většina fakult předpis nekontroluje, je fakt, že v ustanovení není dána žádná sankce při jeho neplnění. Všichni proděkani odmítají trestání hříšníka ztrátou jednoho pokusu souborné zkoušky. „My vůbec pokusy odebírat nemůžeme,“ tvrdí doc. Marie Míková z Fakulty financí a účetnictví. Podle studijního řádu může student ztratit pokus jen ve dvou případech – když je klasifikován stupněm „nevyhověl“, anebo když se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostaví. Ing. Zeman podotýká: „V úvahu by tak přicházela jedině možnost disciplinárního řízení za porušení vnitřního předpisu školy. Řízení bych měl zahájit já poté, co se o nesplnění dozvím ze systému.“ S úsměvem však dodává: „Ale ten mi to nehlásí…“
Jedinou fakultou, na které se plnění předpisu sleduje, je Fakulta financí a účetnictví. Studijní referentka Marie Holková prozradila, že kontrolu provádí „ručně“: „Procházela jsem jednoho studenta po druhém a u každého jsem sledovala, jestli má splněné zápočty a jestli má složenou či zapsanou příslušnou soubornou zkoušku. Dělala jsem to přes týden.“ Seznam studentů, kteří ustanovení nesplnili, pak předala proděkance Míkové. „Ty, kteří takhle neměli složenou ani jednu zkoušku, jsem si pozvala k sobě na pohovor a řekla jim ‚snažte se‘. Víc udělat nemůžu,“ dodává doc. Míková.
