Přijímací řízení do prvních ročníků všech fakult VŠE probíhá formou písemného testování znalostí z matematiky a cizího jazyka. Obecné studijní předpoklady uchazečů, ani znalosti základních ekonomických pojmů vyžadovány nejsou. Takto nekvalitní přijímací řízení způsobuje, že přijímacím sítem propadají studenti, kteří jsou talentovaní.
Přijímací řízení do prvních ročníků všech fakult VŠE probíhá formou písemného testování znalostí z matematiky a cizího jazyka. Obecné studijní předpoklady uchazečů, ani znalosti základních ekonomických pojmů vyžadovány nejsou. Podle zástupců některých soukromých univerzit takto nekvalitní přijímací řízení způsobuje, že přijímacím sítem propadají studenti, kteří jsou talentovaní. Potvrzují to také výsledky Sondy maturant z předchozích let, podle kterých je na veřejné vysoké školy ekonomického směru přijímáno necelých padesát procent uchazečů, kteří předpoklady mají.
Podle doc. Dany Zadražilové, prorektorky pro studijní a pedagogickou činnost, jsou přijímací zkoušky na VŠE koncipovány stávajícím způsobem proto, aby ověřily obecné znalosti uchazečů ze dvou klíčových disciplín, na které studium na vysoké škole navazuje: „Nevyžadujeme přitom, aby uchazeč byl již v době, kdy se o studium uchází, nějak vyhraněný ve vztahu k budoucí specializaci, tedy aby již měl určité znalosti například z ekonomie, účetnictví, historie nebo jiné disciplíny, aby měl přehled o oboru, který chce studovat.“
Otázka rozšíření přijímacích zkoušek o testování studijních předpokladů však na popud Akademického senátu VŠE již diskutována byla. Projednávala se i možnost využívání Scio testů, které by škola opravovala sama a byly by součástí přijímacího řízení. Nejednalo by se tedy o uznávání již dříve složených certifikátů, jak je to běžné na některých jiných školách. Primární snahou školy totiž je, aby testy zůstaly v jejích rukou a zamezilo se tak případným spekulacím.
Přijímací zkoušky na VŠE jsou obecně považovány za jedny z technicky a organizačně nejpropracovanějších. Je v nich zabudováno mnoho mechanismů zamezujících případnému zneužití. Testy jsou např. označovány pouze čárovým kódem, nikoliv jménem. Výsledky jsou do počítače vkládány dvěma různými osobami, testy z jazyků jsou skenovány. Další prvek přijímacího řízení, test studijních předpokladů, by byl podle doc. Zadražilové velmi náročný na úroveň zpracování a jeho spolehlivost musí být nejprve ověřena na velkém vzorku uchazečů. Zatím proto bude škola experimentálně realizovat určitou obdobu testu studijních předpokladů při přijímacím řízení do navazujícího magisterského studia na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. Určitá možnost je do budoucna spatřována i ve využití výsledků státních maturit.
