80. výročí založení Vysoké školy obchodní – dokončení z minulého čísla. Za nacistické okupace byla VŠO v létě 1939 vypuzena z Horské ul. do provizorních prostor v Dejvicích. 17. listopadu 1939 byla VŠO s ostatními českými vysokými školami uzavřena a řada jejích studentů byla odvlečena do koncentračního tábora.
Za nacistické okupace byla VŠO v létě 1939 vypuzena z Horské ul. do provizorních prostor v Dejvicích. 17. listopadu 1939 byla VŠO s ostatními českými vysokými školami uzavřena a řada jejích studentů byla odvlečena do koncentračního tábora. Mezi devět studentských představitelů, zastřelených bez jakéhokoli soudu téhož dne, zařadili okupanti i čerstvého absolventa VŠO Ing. Marka Frauwirtha.
Po skončení války zahájila VŠO výuku mimořádným semestrem v létě 1945. Pro posluchače, kteří nemohli v letech 1939-1945 studovat, byly zavedeny různé studijní úlevy. Zájem o studium byl obrovský, ve stud. roce 1945/46 se zapsalo 5 536 posluchačů. Ani celá budova v Horské ul. nestačila, přednášelo se i večer a také v blízkých biografech. Profesory byli jmenováni mj. K. Žlábek (soukromá ekonomika), L. Šauer (statistika a národní hospodářství) a K. Dobiáš (národní hospodářství).
V Bratislavě již v té době existovala Slovenská vysoká škola obchodná (založená r. 1940), r. 1946 zahájila činnost Vysoká škola politická a sociální v Praze.
Vysokoškolští studenti v únoru 1948 nejaktivněji demonstrovali proti komunistickým uchvatitelům moci a vysoké školy se vzápětí staly oběťmi komunistické pomsty. Budova VŠO byla 25. února zajištěna lidovou milicí a důkladně prohledána, začalo „vyakčňování“ profesorů i studentů. Byl mj. odvolán děkan prof. Švamberg, suspendováni profesoři J. M. Novotný a K. Dobiáš. Na návrh svého akčního výboru byla VŠO přejmenována na Vysokou školu věd hospodářských. Stovky studentů musely opustit školu na přelomu let 1948 a 1949 v důsledku další masové čistky („Nemilosrdně vyčistíme střední a vysoké školy od reakčních studentů“ – R. Slánský).
V té době již komunistické vedení s další existencí školy, která „sloužila zájmům buržoazie… a vzdělávala oddané sluhy – pomocníky vykořisťovatelů“ nepočítalo. Ideálem byla nová, v podstatě stranická škola, vyučující důkladně prověřené studenty (z velké části mladé dělníky bez maturity) podle sovětských učebnic. Tak byla na podzim 1949 založena Vysoká škola politických a hospodářských věd, budoucí ekonomy vychovávala její Hospodářská fakulta. Rektorem se stal pověstný stalinista Ladislav Štoll (u nás první rektor bez vysokoškolského vzdělání).
Vysoká škola věd hospodářských (od r. 1951 Fakulta hospodářských věd ČVUT) byla r. 1949 zrušena – do I. ročníku už nepřijímala, dosavadní studenti mohli dostudovat podle upravených studijních plánů. Naposled se přednášelo ve stud. roce 1951/52 pro IV. ročník, poté ještě rok bylo možno skládat odborné státní zkoušky a rigorosa. V létě 1953 škola zcela zanikla. V letech 1919 – 1953 ji absolvovalo celkem 5 336 studentů, bylo uděleno celkem 78 doktorátů obchodních věd.
Studium ekonomů na VŠPHV se neosvědčilo. Rozhodnutí o jejím zrušení padlo dříve, než ji opustili první absolventi. Vládním nařízením z 19. srpna 1952 bylo rozhodnuto z Hospodářské fakulty VŠPHV vytvořit k 1. září 1953 Vysokou školu ekonomickou s pěti fakultami. Někteří pedagogové z bývalé VŠO přešli na VŠE, jiní na nově zřízenou Fakultu ekonomicko-inženýrskou ČVUT (existovala v letech 1952 – 1960). Prof. Macek již r. 1949 za dramatických okolností emigroval do USA.
Podrobnější výklad vývoje Vysoké školy obchodní a všeobecně vysokého ekonomického školství u nás naleznou zájemci v nedávno vydaném sborníku Acta Oeconomica Pragensia (č. 5/1999), kterým si Vysoká škola ekonomická připomněla letošní 80. výročí vzniku své předchůdkyně.
