Ještě teď cítím na svém pozadí šlehance od velikonoční pomlázky a na těle chlad ledové vody. Vždycky když české lidové zvyky popisuji cizincům, nevěří svým uším. Bít ženy? A nechat se bít a ještě k tomu dobrovolně!? Kroutí hlavou. Nevím, jak vy, ale já mám Velikonoce ráda. Nejde přece jen o vyšlehání pomlázkou a polití vodou, ale také o možnost setkat se s přáteli, poveselit se.
Ještě teď cítím na svém pozadí šlehance od velikonoční pomlázky a na těle chlad ledové vody. Vždycky když české lidové zvyky popisuji cizincům, nevěří svým uším. Bít ženy? A nechat se bít a ještě k tomu dobrovolně!? Kroutí hlavou. Nevím, jak vy, ale já mám Velikonoce ráda. Nejde přece jen o vyšlehání pomlázkou a polití vodou, ale také o možnost setkat se s přáteli, poveselit se. Přesně tak slavíme Velikonoce s ostatními členy folklórního souboru Gaudeamus.
Přípravy jsou v každé domácnosti jiné, ale přesto podobné. V bytě nesmí chybět jarní kytice, kočičky nebo břízka s narciskami a tulipány, upečený mazanec nebo beránek, a samozřejmě malovaná vajíčka. V souboru se tak trochu předháníme, která holka bude mít vajíčka hezčí. Myslím, že pro letošek můžeme vítězkou prohlásit Marii Brennerovou, studentku VŠE a manželku našeho milého kronikáře a webmastera Pavla, jehož skvělou práci můžete obdivovat na internetových stránkách souboru (http://nb.vse.cz/gaudeamu/). Maruška umí vajíčka krásně namalovat voskem, holt je to holka z Moravy.
A jak vypadá souborové velikonoční pondělí? Pánové se převlečou do krojů, vytvoří seznam a přesný harmonogram návštěv u holek, a pak začne obchůzka, přesněji řečeno „objížďka“. Pánové totiž samozřejmě jezdí městskou hromadnou dopravou, protože se počítá s tím, že se bude pít a navíc, kdyby chtěli chodit po Praze pěšky, jistě by svůj naplánovaný harmonogram nezvládli splnit. Dovedete si představit, jaké pozdvižení budí v metru několik chlapů v kroji, s pomlázkami a košíky s vajíčky v ruce, rozveselených kapkou alkoholu? Přijďte někdy na naši zkoušku a nechte si vyprávět! Letos jsme ale klukům práci výrazně zjednodušily. Sjely jsme se totiž všechny do nového rodinného domku jedné z našich tanečnic, a tak měli pánové vše na jedné kopě. Legrace byla, hraní a zpívání nemohlo chybět. Už se těšíme na další svátek.
Tím bude premiéra našeho zbrusu nového představení, pásma s názvem Svatojánské variace, které chystáme na 1. červen do Divadla U Hasičů. Zvyky svatojánské noci se už před časem rozhodla zpracovat a uvést na jeviště vedoucí taneční složky souboru Věra Fenclová a teď to vypadá, že se opravdu blížíme do finiše. Co ale vlastně na jevišti uvidíte? Svatojánská noc připadá na noc z 23. na 24. června, kdy se slaví narození svatého Jana Křtitele. Je to období letního slunovratu, kdy je nejdelší den a nejkratší noc, od 23. června se ale opět začnou noci prodlužovat a věřilo se, že zlé síly získávají opět svou moc. Všude se proto zapalovaly svatojánské ohně, aby bylo zlo zažehnáno a aby byla v létě dobrá úroda. Věřilo se, že oheň má ochrannou moc, ženy si například odnášely oharky z ohně a vkládaly je do zelí, aby je nežrala housata a mušky. Zvláštní síla se připisovala bylinám natrhaným v předvečer svátku, kořenářky měly té noci pré. Kouzlo v sobě měla i svatojánská ranní rosa, kterou se dívky omývaly, ale také ji sbíraly do máselnice, aby bylo hodně másla. O svatojánské noci se také čarovalo, čarodějnice se slétaly ke svému reji a mladé dívky zaříkávaly své milé, aby jim byli věrní.
To vše a ještě mnohem více uvidíte, když přijdete 1. června v 19.00 do pražského Divadla U Hasičů. Lístky si můžete koupit už teď v pokladně divadla. Těšíme se na vás.
Eva Živná
členka souboru
