Všichni o tom slyšeli, ale skoro nikdo neví, co si pod tím představit. Málokterá zkratka je opředena tolika nejasnostmi jako CEMS. Následující řádky se proto pokusí přiblížit, co to obnáší být CEMS studentem. První puntík, který je zapotřebí na cestě za titulem Master of International Management (MIM) splnit, je absolvování týdenního intenzivního semináře před začátkem zimního semestru. Každá škola většinou nabízí vlastní téma, některé školy i dvě.
Všichni o tom slyšeli, ale skoro nikdo neví, co si pod tím představit. Málokterá zkratka je opředena tolika nejasnostmi jako CEMS. Následující řádky se proto pokusí přiblížit, co to obnáší být CEMS studentem.
První puntík, který je zapotřebí na cestě za titulem Master of International Management (MIM) splnit, je absolvování týdenního intenzivního semináře před začátkem zimního semestru. Každá škola většinou nabízí vlastní téma, některé školy i dvě. Stockholm School of Economics začíná s výukou jako jedna z prvních už na konci srpna, a tak se pro mne výběr semináře zúžil na jedinou možnost. Zaletět si v půlce semestru na týden do Sv. Mořice bylo hodně lákavé, ale z finančních a časových důvodů poněkud neschůdné. Téma švédského semináře ‚Business Ethics‘ znělo lákavě, ale postupem času se ukázalo, že název není to nejdůležitější. První pochybnosti vznikly, když nám byl představen profesor Hans. Vzhledem připomínal docenta Spirita, ale do vínku mu nebyla nadělená sebemenší špetka humoru. Při přednášce působil jako zpomalený stroj, což se ukázalo jako nepřekonatelný problém především ve večerních hodinách. Atmosféra se přiostřila hned první den, když Hans zjistil, že skoro nikdo ze studentů si nekoupil doporučenou knihu, která stála přes šedesát euro a jejímž byl spoluautorem. Přestože většina času byla věnována filozofickým úvahám a probíráním teorie, občas jsme narazili na zajímavé téma. Například: Je insider trading etický, nebo: Je v pořádku zaměstnávat malé děti? Rázem se rozproudila diskuze a především Švédové nebyli k zastavení. Hlavní cíl semináře, a to poznat se navzájem, byl splněn po večerech během ‚společenských akcí‘.
Druhý puntík je nutnost absolvovat semestr v zahraničí. HandelsHögskolan se těší ve Švédsku značné prestiži, a pokud se přidá slovo CEMS student, je člověk přeřazen do ještě vyšší kasty. Za tímto obdivem nestojí nic jiného než věhlasné party pořádané CEMS klubem pro své členy. Poměrně brzy se ale ukázalo, že některé instituce mají tendenci fungovat stejným systémem bez ohledu na geografickou polohu. Pošta a dáma zodpovědná za ubytování jsou toho názorným příkladem. Koleje mají omezený počet míst, a tak nám bylo při podpisu smlouvy důrazně vysvětleno, že nejlepší bude, pokud budeme držet pusu a krok. Co na tom, že švédští studenti platí za stejný pokoj zhruba o tisíc korun méně. Naše měsíční nájemné 3300 SEK (pro převod do českých korun krát 3,5) musí přece pokrýt i náklady, které škole vzniknou během letních měsíců, kdy v pokoji nikdo nebydlí. Námitka, že by přece bylo možné pokoj během prázdin pronajímat, byla okomentována vražedným pohledem, a tak jsem se radši soustředila na fakt, že mi bylo dvakrát naúčtované nájemné za srpen. Část kolejí se nachází asi třicet minut od školy v areálu, kterému všichni neřeknou jinak než Lappis. Na patře je dvanáct jednolůžkových pokojů a společná kuchyň s televizí. Počet obyvatel je značně proměnlivý stejně jako je různorodá národnost studentů či „jakoby“ studentů. Se studiem není dobré pospíchat, protože každý studující má nárok na měsíční příděl 2000 SEK od státu a navíc může využít výhodné půjčky. Pokoj jsem zdědila po francouzském Emmanuelovi. Při prvotní obhlídce nového teritoria jsem ještě netušila, jaké najdu poklady. V koupelně mne uvítal poněkud použitý kartáček obalený v černých vlasech, vedle ležela otevřená pěna na holení a setík byl doplněn zaprášenými žiletkami. Zřejmě novými. Všudypřítomnou poněkud divnou vůni vysvětlil zapalovač a krabička sirek velkoryse zanechaná na stole. A v šuplíku se kromě několika Panadolů hezky v koutě krčilo multibalení francouzských kondomů. „Avec lubricant“ a s prošlou záruční lhůtou. Tour po pokladech byla zakončena v kuchyni, kde na mne z ledničky vesele vykoukla pestrobarevná půlka rajčete a bílá marmeláda. Malá překvapení víc než stoprocentně vyvážilo okolí kolejí. Hned za rohem je obrovský lesopark a moře. Včetně písečné pláže. Idylka.
