S trochou nadsázky se dá říci, že se pro manžele Zoju a Jana Pourovi VŠE stala osudovou. Oba na škole vyučují již několik desítek let. Ji můžete potkat na základních kurzech statistiky, jeho hlavně v případě, že jste si zvolili jako specializaci informační technologie. Ona studovala Zahraniční obchod, on Mechanizaci a automatizaci řídících prací.
S trochou nadsázky se dá říci, že se pro manžele Zoju a Jana Pourovi VŠE stala osudovou. Oba na škole vyučují již několik desítek let. Ji můžete potkat na základních kurzech statistiky, jeho hlavně v případě, že jste si zvolili jako specializaci informační technologie. Ona studovala Zahraniční obchod, on Mechanizaci a automatizaci řídících prací.
Přestože spolu chodili do stejného ročníku a měli spoustu společných předmětů, poznali se až po skončení studií na pedagogickém semináři. Mají dvě děti, obě absolvovaly Podnikohospodářskou fakultu. Dcera pracuje jako asistentka top managementu, syn se pohybuje v otcově oboru. Pracuje jako analytik-vývojář.
Brzy spolu budou jedenatřicet let a těší se na vnoučata. Ve většině věcí se Pourovi podle odpovědí shodnou, jen není úplně jasné, kdo velí jejich domácnosti.
Kdy jste naposledy dostala od manžela kytku? / Kdy jste naposledy koupil manželce kytku?
Ona: K narozeninám na konci listopadu, krásnou. Také koupil přenádhernou vánoční hvězdu, kterou bych si sama nekoupila.
On: Popravdě to nebylo tak dávno, protože manželka má v listopadu narozeniny. Bylo to při této příležitosti. Ale jinak se tomu nevyhýbám ani mimo oficiální svátky.
Kdo je u vás hlava rodiny?
Ona: Rozhodujeme oba, jsou dvě hlavy. Myslím si, že jsme naprosto demokratická společnost.
On: Musím říct, že manželka.
Jak jsou u vás rozděleny domácí práce?
Ona: Dělá je ten, kdo má čas. Manžel mi pomáhá. Čas od času luxuje, myje nádobí, když je potřeba. Neřekla bych ale, že by to přeháněl. Dále myje okna, žehlí ložní prádlo a svoje košile. Jsem spokojená.
On: Já jsem od přírody nesmírně nešikovný a v rámci domácích prací si to i pěstuju, abych občas něčemu ušel. Takže jsem pověřován těmi jednoduššími pracemi jako je luxování a mytí nádobí. Složitějším věcem se vyhýbám, protože bych je mohl zkazit.
Jaké je vaše oblíbené jídlo?
Ona: Zelenina. Momentálně ji mám nejraději vařenou v páře, kapustičku například.
On: To vám řeknu téměř bez rozmyslu, řízek.
Jaké má váš partner oblíbené jídlo?
Ona: Manžel má nejraději řízky v trojobalu, bezpečně to řekne.
On: Ta je spíš na zeleninu, na zdravotní jídla. Mě to moc nekonvenuje, ale sním to.
Jak dlouho jste na VŠE? Jste spokojeni? Pracovali jste někde jinde?
Ona: Pracuju celou dobu tady s pauzou dvou let, kdy jsem byla na praxi. Bude to už třicet dva let. Jsem ve škole spokojená, ráda učím.
On: Na katedře jsem od roku 1971, jsem tu moc spokojený. Máme tu naprosto perfektní tým, což bych asi jinde těžko hledal. Díky pracovnímu stylu na katedře mám možnost pracovat nejen tady, ale i v praxi. Pracuji pro firmu, kterou jsme založili. To mi vyhovuje a jsem nezávislý. Praxi a povinnosti ve škole jsem se vždy snažil maximálně skloubit.
Kdy a jak jste se dostala ke statistice? Souhlasíte se rčením „statistika nuda je“? / Kdy jste se začal zajímat o informační technologie, lákaly vás odmalička? Jaký jste měl první počítač?
Ona: Dělala jsem ekonomiku zahraničního obchodu. Statistika mě ve druhém ročníku vyloženě bavila. Začala jsem dělat pomvěda, tím to asi začalo. A s tím rčením nesouhlasím, ne!
On: Odmalička ne. Je třeba si uvědomit, že jsem nastupoval na školu v roce 1965 a v té době nebyly počítače v normálním nebo ekonomickém životě běžné. Je zvláštní, že mě na informatiku přivedl otec, který byl právník. Když jsem se rozhodoval, kam půjdu, tak mě citem navedl právě na tento obor. Říkal, že by to mohlo být zajímavé a perspektivní a měl pravdu. Už v šedesátých letech.
První počítač, na kterém jsem nejvíce pracoval, byl na škole Elliott 4100. Počítač, se kterým jsem se na dlouhou dobu sžil, byl IBM 360. Udával tón a celosvětovou filozofii té doby.
Říká se o vás, že jste přísnější, jakou máte ve svých kurzech úmrtnost? Myslíte si o sobě, že jste přísná? / O vaší paní se říká, že je přísnější. Jakou si myslíte, že má na svých kurzech úmrtnost?
Ona: Úmrtnost se asi nedá úplně říct, kruh od kruhu je to strašně rozdílné. Jeden je perfektní, druhý je vysloveně nepříjemný. Když jsem v kolektivu, tvářím se přísně, že bych ale taková byla, to si nemyslím.
On: Já myslím, že úmrtnost moc vysokou nemá. Dělá dojem přísnější než je ve skutečnosti. To potvrdila i řada absolventů jejích kurzů a já s tím souhlasím.
Jaký předmět jste neměl/a ve škole rád/a?
Ona: Měla jsem ráda všechno, kromě předmětů., kde je potřeba mít obrovskou paměť. Učit se nazpaměť mě nebaví. Logické věci mám radši.
On: Zásadně jsem neměl rád zpěv. Z předmětů na střední škole jsem nemusel deskriptivu a technické kreslení. To souvisí s mojí nešikovností.
Zajímáte se o obor vašeho protějšku?
Ona: Povídáme si o tom doma.
On: Obor manželky by mě velmi zajímal zejména v kontextu business intelligence. Problém je ale jiný. K tomu, abych opravdu pronikl do věcí, které manželka dělá, je třeba spousta času. Ten já nemám. Beru to jako nedostatek, ale tak to prostě je.
Jaký je váš oblíbený film, hudba, kniha?
Ona: Oblíbený film snad ani nevím. Ráda se dívám na kabelovku na filmy v původních jazycích, v němčině, francouzštině a ruštině. V knížkách taky nejsem vyhraněná. Mám ráda detektivky, jsou odlehčené a člověk je napnutý, jak to dopadne. Nemám ráda thrillery a komedie. Dokud byly děti malé, měla jsem ráda pohádky. Z hudby se mi líbí hlavně klasika.
On: Nemám moc rád dramata, těch mám dost jinde. V poslední době se mi strašně líbily Pelíšky. S manželkou posloucháme vážnou hudbu, ona je na ni zatížená a já do jisté míry také. Vysloveně oblíbené mám ale gospely. Na čtení poslední dobou čas skutečně nemám. Mám rád sportovní reportáže, protože mají daleko širší rozměr než ten vlastní sport. Je to pro mě vyloženě odpočinkové čtení.
Čím by vás manžel/ka dokázal/a nejvíce překvapit?
Ona: Kdyby chtěl jet autobusem na zahraniční zájezd, to by mě šokovalo. Manžel nerad cestuje.
On: Manželka není zrovna moc náruživá sportovkyně, takže kdyby třeba začala intenzivně sportovat. To by mě překvapilo.
Čím byste svou druhou polovičku nejvíce překvapil/a vy?
Ona: Kdybych nechtěla vnoučata.
On: O mně se ví, a to nejen doma, že strašně nerad cestuji. To je svým způsobem ostuda, i když každý má své chyby. Manželka naproti tomu cestování zbožňuje. Takže bych ji překvapil tím, že bych nám zorganizoval nějakou dlouhou a náročnou cestu.
