Zavedení celostátních stipendií pro sociálně slabé studenty vysokých škol schválili poslanci na konci října. Studentská reprezentace k nim však má výhrady. Podle návrhu, který zatím prošel poslaneckou sněmovnou, by měli mít na nová sociální stipendia nárok studenti z rodin, jejichž příjem nepřekračuje 1,1 násobek životního minima.
Zavedení celostátních stipendií pro sociálně slabé studenty vysokých škol schválili poslanci na konci října. Studentská reprezentace k nim však má výhrady.
Podle návrhu, který zatím prošel poslaneckou sněmovnou, by měli mít na nová sociální stipendia nárok studenti z rodin, jejichž příjem nepřekračuje 1,1 násobek životního minima. Příspěvek budou dostávat deset měsíců v roce a měl by se týkat zhruba třinácti tisíc studentů. Jeho výši předloha neurčuje – stanoví ji až vládní nařízení, které ministři vydají, pokud novela nabude účinnosti. Ministerstvo školství předpokládá, že se bude jednat o 1600 korun měsíčně, což by za jeden akademický rok představovalo dvousetmilionovou zátěž pro státní rozpočet.
Novela také zajišťuje, aby se tato nová sociální dávka a další stipendia pro studenty (například na ubytování či studijní stáže) nezapočítávaly do celkových příjmů rodiny. To by znamenalo, že rodiny neztratí nárok na jiné sociální dávky od státu.
Námitky proti návrhu, který čeká na schválení Senátu a podpis prezidenta, vznesla Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ). Nelíbí se jí, že na dávky nedosáhnou studenti starší 26 let. Za vhodnou nepovažuje ani skutečnost, že nový zákon přímo stanoví podmínky nároku na stipendium. „Lepší by bylo ponechat určení kritérií na rozhodnutí akademických senátů jednotlivých vysokých škol,“ vysvětluje Jiří Nantl, předseda SK RVŠ. Podle jeho názoru se tak spíše jedná o sociální dávku pro vybrané studenty, než o sociální stipendium.
Novela zákona o vysokých školách kromě výše zmíněného ještě prodlužuje volební období rektorů a děkanů na čtyři roky, nově upravuje volbu akademického senátu a zvyšuje částku, kterou si škola může odečíst ze základu daně.
