Ve druhé a třetí třetině 20. století došlo k rozvoji ekonomie ve směru matematické specifikace a statistické kvantifikace ekonomických problémů. Nobelovu cenu za ekonomi získali v prvním roce jejího udílení právě ekonomové, kteří se o tento rozvoj zasloužili. Jejich díla se ubírala stejným směrem – cílem bylo poskytnout ekonomii matematickou přesnost a oprostit ji tak od neexaktních, vágních a esejistických formulací.
Ve druhé a třetí třetině 20. století došlo k rozvoji ekonomie ve směru matematické specifikace a statistické kvantifikace ekonomických problémů. Nobelovu cenu za ekonomi získali v prvním roce jejího udílení právě ekonomové, kteří se o tento rozvoj zasloužili. Jejich díla se ubírala stejným směrem – cílem bylo poskytnout ekonomii matematickou přesnost a oprostit ji tak od neexaktních, vágních a esejistických formulací.
Regnar Anton Kittil Frisch se narodil v roce 1885 v rodině zlatníka a stříbrotepce. Přestože původně následoval rodinnou tradici, po nátlaku matky začal studovat prý nejsnazší obor, který univerzita v Oslu nabízela, tedy ekonometrii. Na ekonometrii navázal studiem ekonomie. Doktorát získal v oboru matematické statistiky v roce 1926, docenturu o dva roky později a v roce 1931 se stává řádným profesorem.
Hlavní přínos jeho díla je dynamická formulace teorie cyklů. Prokázal, že dynamický systém vývoje investic a spotřebních vývojů popsaný pomocí diferenciálních rovnic vyúsťuje v pohyb tlumených vln o délce čtyř až osmi let. Po zavedení náhodných poruch do modelu dokázal, že se tyto vlny stanou později permanentními a nepravidelnými, přesně tak, jak se to děje v realitě.
Jan Tinbergen se narodil v roce 1903 v Haagu. Byl promován doktorem fyziky na Leidenské univerzitě v roce 1929. Mezi lety 1929–1945 pracoval jako statistik v Ústředním statistickém úřadě. V roce 1933 se stává profesorem na Netherlands School of Economics. Mezi lety 1936–1938 pracoval jako expert na statistiku v sekretariátu Společnosti národů, na pozici ředitele Holandského plánovacího úřadu působil v letech 1945–1955. V průběhu kariéry působil jako poradce vlád v rozvojových zemích (Turecko, Venezuela, Pakistán aj.)
Profesor Tinbergen se proslavil především konfrontací dynamické ekonomické teorie se statistickými aplikacemi. Jeho průkopnickou prací byla studie cyklických fluktuací v USA. Cílem práce bylo otestovat vypovídací schopnost teorií hospodářské politiky v závislosti na změně významnosti uvažovaných faktorů.
Práce obou ekonomů směřovaly k jasnému cíli: poskytnout pomoc stabilizační politice a dlouhodobému ekonomickému plánování a přispěly tak k rozvoji metod dlouhodobého plánování. Oba se zasloužili o přeměnu ekonomie v matematicky specifikovanou a empiricky podloženou vědu.
