Obchodování s kredity zavedla Národohospodářská fakulta. Studenti si budou moci vzájemně darovat či prodávat získané kreditní poukázky. FNH tak zcela bezskrupulózně ukradla nápad kreativního týmu Bulvy (viz Bulva 2/2004).
Obchodování s kredity zavedla Národohospodářská fakulta. Studenti si budou moci vzájemně darovat či prodávat získané kreditní poukázky. FNH tak zcela bezskrupulózně ukradla nápad kreativního týmu Bulvy (viz Bulva 2/2004).
Nový systém se nazývá „Kreditové stipendium“. Píše se v uvozovkách, jelikož nejde o stipendium v pravém smyslu slova – fakulta nikomu nic neplatí. Platí si sami studenti – penězi, případně barterem (kredity za kredity, kredity za sexuální služby apod.) Studenti se tak mohou vzájemně podporovat ve studiu. Žádost o převedení kreditů musí společně odevzdat oba studenti osobně do rukou proděkana pro pedagogiku.
Nutnou podmínkou fungování systému bylo zrušení starého pravidla, že student nesmí jeden předmět absolvovat dvakrát. To umožnilo, aby se každý student specializoval v rámci procesu dělby práce na jeden předmět, a plně tak využil komparativních výhod.
Na serveru vse-boršč.cz se tak začaly objevovat nabídky typu „prodám 3x Šímu“, „vyměním makro za matiku“ nebo dokonce „nadržená studentka udělá cokoliv za 5HP501“. „Kreditové stipendium je skvělý nápad,“ pochvaluje si nejmenovaný student odchycený Bulvou. „Za prospěchové stipendium jsem si koupil leda tak pár piv, ale takhle už jsem za absolvované předměty utržil tolik, že jsem se mohl odstěhovat z koleje do vlastního a koupil jsem si auto,“ chlubí se šprt.
„To jsou ty jejich liberální experimenty! Já bych provedl masivní injekci rezervních kreditových poukázek, abych podpořil agregátní poptávku,“ říká bývalý děkan FNH Ivo Strakatý. „Výrazně jsme tím zefektivnili fungování fakulty,“ kontruje děkan Jiří Schwarzenegger. „S dostatečným kapitálem bude možné školu dokončit třeba za jeden semestr. Vymýtíme tak rozšířený nešvar prodlužování studia,“ dodává děkan.
Navzdory řečičkám o svobodných trzích a nemožnosti ekonomické kalkulace v socialismu ale vedení fakulty uplatňuje při obchodování s kredity tuhé cenové regulace – směnné poměry jednotlivých předmětů jsou pevně zafixované. Těžké předměty, jejichž cena by na volném trhu vystoupala astronomicky vysoko, jsou tak uměle podhodnocené a nikomu se moc nechce je studovat.
