Horkovzdušný balón se vznesl nad zámek Konopiště a hnán větrem, uměním pilota a dobrou náladou osmičlenné posádky, pokračoval dál dle plánované trasy. Na palubě nesl redaktora Studentského listu a výherce soutěže s KPMG vstříc zajímavých zážitkům.
Horkovzdušný balón se vznesl nad zámek Konopiště a hnán větrem, uměním pilota a dobrou náladou osmičlenné posádky, pokračoval dál dle plánované trasy. Na palubě nesl redaktora Studentského listu a výherce soutěže s KPMG vstříc zajímavých zážitkům.
Dobrodružství začalo na konopišťském parkovišti, kam se v brzkých ranních hodinách budoucí posádka přemístila taxíkem z centra Prahy. Brzy se ukázalo, že start nebude jednoduchá záležitost, protože nafouknout balón není snadná věc. Proto s přípravami pomáhala fyzicky zdatnější část posádky. Ostatní si s lehkou nedůvěrou prohlíželi koš, který se zdál v porovnání se stále zvětšujícím se balónem až podezřele malý. „Větší koš v České republice nenajdete. Ale ve světě existují takové, do kterých se naskládá i 24 lidí,“ vysvětlil sympatický pilot silným moravským přízvukem. Prvotní rozpaky z velikosti koše vystřídala úleva, že se do koše nakonec všichni vešli.
Za chvíli už posádka vzrušeně mávala vzdalujícímu se zámku a s napětím sledovala obzor, který s nabírající výškou nabízel čím dál úchvatnější výhledy. Přestože bylo pod mrakem, ranní světlo dokonale vykreslilo barvy zelených polí a oranžových střech v těch nejjasnějších odstínech. Tichý let balónu přerušovalo jen občasné zasyčení plamenu při doplňování horkého vzduchu do nitra balónu, několikero cvaknutí fotospouště a spontánní projevy užaslých cestujících, kteří ve výšce 350 metrů nad zemí cítili nemalé vzrušení. „Letát se dá mnohem výš – můj osobní rekord padl ve výšce těsně nad hranicí tří tisíc metrů, ale to už je pak potřeba kyslíkového přístroje,“ pokračoval ve výkladu pilot, na němž už byl patrná mírná nervozita z blížícího se mračna slibujícího přinejmenším déšť. Díky tomu se nakonec pilot rozhodl přistát o několik desítek minut dřív než bylo původně v plánu, do polí mezi dvěma rybníky. Pak přišla na řadu rychlá změna zasedacího pořádku: „Prosím pány, aby se přemístili dopředu,“ zavelel pilot. „Při téhle rychlosti se pravděpodobně překlopíme, tak ať mají dámy kam padat“ dodal beze změny tónu v hlase. K patřičné nelibosti dam se prognóza kapitána splnila, přistávací manévr se však naštěstí obešel bez škrábanců. Jakmile se posádka vysoukala z povaleného koše, spustil se prudký déšť, který sice značně zkomplikoval balení, nikomu ale neubral z výrazu ve tváři, na kterém byly patrné známky zvýšené hladiny adrenalinu. Je však známo, že krizové situace stmelují kolektiv, a tak bylo o zábavu postaráno.
Na závěr všichni členové posádky prošli křtem ve jménu čtyř mocností: ohně, vody, vzduchu a země – přesně tak, jak je u „balonářů“ zvykem. Tím byli přijati do rodiny, dostali speciální balonářské jméno a po krátké svačince a loučení na Florenci se plni dojmů rozutekli všemi směry.
Sám za sebe můžu říct, že tato událost byla pojata opravdu velkolepě a jednoznačně předčila veškerá očekávání. Už teď se těším na další podobné akce, určitě budou opět stát za to …
Kdo byl přítomen?
Kromě výherců soutěže KPMG, která proběhla v prosinci 2007 a v březnu 2008, Petra Hartmanna, Evy Pleškové, Tomáše Hrdličky, Heleny Kebrdlové, Michaely Juhásové a Markéty Tesařové byli přítomni také zástupci KPMG Pavel Závitkovský a Michaela Podešvová, nechyběl také fotoreportér Studentského Listu Filip Hlaváč.
