Malá divadla většinou skrývají největší poklady, navíc když od nich
nic nečekáte. Hra Kodaň v Divadle v Celetné patří do této skupiny a mě
velmi mile překvapila. Za poslední rok je to nejlepší kousek, který jsem na
divadelních prknech viděla.
Drama o třech hercích vychází ze skutečné události. Profesora a
žáka, jejichž vztah plynule přejde v přátelství, rozdělí válečná
linie. Kvantový fyzik Werner Heisenberg žije v Německu, nukleární fyzik
Neils Bohr v Dánsku, které je Třetí říší za druhé světové války
okupováno. V září 1941 ale nečekaně zavítá Heisenberg po dlouhé době
za svým učitelem do Dánska. Proč? Zeptat se, zda je jeho morální
povinností přispět svými fyzikálními znalostmi k sestrojení účinné
zbraně? Aby se dozvěděl, jak ji sestavit? Nebo aby zjistil, že to nejde?
Rozhodnout se, zda pomůže své rodině, anebo si zachová čest? Odpověď na
tuto otázku nezná nikdo, dokonce ani oba fyzici se na ní kdysi nedokázali
při shledání dohodnout. V této hře ji hledají herci natřikrát a tu
nejpravděpodobnější poskytnou divákům až v samotném závěru. Hra
působí dle slov jednoho z hlavních představitelů jako učebnice fyziky a
dějepisu dohromady. Vyžaduje proto velké soustředění. Záplavu
fyzikálních definic prolínají hluboké filozofické a morální otázky.
Vycpávkové bezduché dialogy ve hře chybí, a tak si divák ani na chvilku
neoddychne. Jakési přenesení všech fyzikálních teorií do praktického
života přináší Bohrova žena Markéta. Závěr, myšlenka a pointa tak
nemůže ujít nikomu. Toto náročné drama Michaela Frayna o dvou fyzicích,
kteří oba později za své objevy dostali Nobelovy ceny, získalo před
dvanácti lety cenu roku na nejlepší hru v Anglii. Oceněno bylo také ve
Francii a v New Yorku.
