Bosňan Emir Kusturica, českému publiku známý především díky sedm let starému snímku Černá kočka, bílý kocour, je jako režisér bezpochyby originální. Absolvent pražské FAMU, ke které se rád hlásí, za svou osobitost sbírá uznání diváků i festivalová ocenění. A výjimkou není ani jeho film z roku 1992 Arizona dream, který získal Stříbrného medvěda a Zvláštní cenu poroty na MFF v Berlíně.
Bosňan Emir Kusturica, českému publiku známý především díky sedm let starému snímku Černá kočka, bílý kocour, je jako režisér bezpochyby originální. Absolvent pražské FAMU, ke které se rád hlásí, za svou osobitost sbírá uznání diváků i festivalová ocenění. A výjimkou není ani jeho film z roku 1992 Arizona dream, který získal Stříbrného medvěda a Zvláštní cenu poroty na MFF v Berlíně.
Kromě Kusturici se na snímku podílel i jeho americký student David Atkins jako spoluautor scénáře, a také Francouzka Claudia Ossardová, jinak také producentka Amélie z Montmartu. K tradici autorových filmů také patří i skvělá hudba orchestru Gorana Bregoviče, zde navíc okořeněná výbornou mexickou lidovou kapelou.
Arizona dream nemá smysl zařazovat do nějaké žánrové škatulky. Příběh je důmyslně vystavěn ve dvou rovinách, kde se pod lehkým, komediálním povrchem skrývá drsné psychologické drama. Alex, sčítač a měřič ryb, musí nedobrovolně odejít z newyorského Manhattanu do Arizony. Jeho strýc Leo, který cítí vinu za smrt rodičů synovce, chce, aby mladík převzal jeho obchod s cadillaky. Věci se však vyvinou jinak. Na statku, kam se Alex uchýlí, se ocitne mezi dvěma ženami. Zatímco nestárnoucí nymfomanka Elaine si jej připoutá fyzicky, duševně je mladík spřízněn s její nevlastní dcerou Grace. Propletenec lidských vztahů ještě komplikuje Alexův kamarád Paul.
Hlavní protagonisté příběhu snímku se nápadně blíží postavám Dostojevského Idiota. Ale to není všechno: znalci najdou v mnoha scénách odkazy například na známý muzikál Čaroděj ze země Oz, na Hitchcockův Na sever Severozápadní linkou či na Formanovy filmy. Výrazná je i snová atmosféra, v níž můžeme sledovat Axelovy vzpomínky na dětství (snímané amatérskou kamerou), ale i sledovat přímo jeho vize o Eskymácích, které film rámují. Některé jeho sny – o létajících rybách – se dokonce „zhmotní“ i v samotném ději. Nejtypičtějšími příklady tragikomičnosti jsou však pokusy Grace o sebevraždu. Při prvním, nezdařeném, se groteskně houpe na lustru na vlastních punčochách, při třetím, tentokrát úspěšném, zase zanikne smrtelný výstřel v hromu zuřící bouřky.
Režisér vybral velice pozoruhodnou hereckou sestavu. Johnny Depp v roli nejistého Alexe měl v té době za sebou teprve jednu ze svých prvních úspěšných rolí ve fantasy Střihoruký Edward. Naopak Faye Dunnawayová (Elaine) pokračuje v své řadě fatálních blondýnek, které ji provází od filmu Bonny a Clyde. Ke Kusturicovým objevům můžeme počítat Lili Taylorovou jako citlivou a po sebevraždě toužící Grace. České diváky – pochopitelně zejména muže – zase potěší topmodelka Pavlína Pořízková v menší roli polské (!) manželky Alexova strýce Lea.
Lze vůbec něco snímku vytknout? U Kusturici obvyklá delší metráž milovníky jeho filmů neodradí. Nejen ty, ale i ostatní však může zklamat zejména zdlouhavá poslední část a poněkud nevydařený závěr. Kusturica se však hájí slovy: „Ve filmu Arizona Dream jsem sice použil kýče, ale myslím si, že i kýč může poučit o mnoha věcech a lidech. Každý, kdo si myslí, že nemá s kýčem nic společného, je obětí iluze.“
Přestože se vlastně jedná o francouzsko-americkou produkci, je to spíše film evropský (balkánský). Možná proto propadl v USA u kritiky i diváků. V Evropě, zejména ve střední a východní, byl přijat nadšeně. Proto si myslím, že balkáncův americký sen v listopadové filmovém klubu uvítají i ti, kteří se s Kusturicou ještě nesetkali.
