Na seznamovací kurz studentů FIS jsme vyrazili jako pozorovatelé
z druhého ročníku a moc se nám tam líbilo. Hodně se pilo, tancovalo a
smálo. Celý pobyt zorganizovala organizace FrIendS.
Na kurz přijeli studenti kvantitativních metod.
Prváci vyrazili do kempu Varvažov, který leží nedaleko Písku. Příroda
je zde opravdu krásná. Když jsme sešli kopeček od hlavní silnice, vešli
jsme na malebnou louku, kterou obklopovaly chatky, uprostřed dvě volejbalová
hřiště a plácek na hraní fotbálku. Pod tím vším teče řeka, kde se
někteří i koupali. Zezačátku samozřejmě panoval ostych mezi
účastníky, ale během chvíle se otevřeli lahvinky s alkoholem a už kolem
panovala jen dobrá nálada a hromada smíchu.
Akce střídala akci. Během čtyř dnů si prváci vyrobili týmová
trička, hráli volejbal, fotbal, stolní tenis, badminton. Došli se pěšky
podívat na hrad Zvíkov. I zpátky se museli vrátit po svých a vypadalo to
jako cesta smrti. Náklaďáky i osobáky kolem jezdily jako blázni a nejeden
nás málem srazil do škarpy. Prváky neminula ani noční a denní bojovka,
která všechny opravdu pobavila. Během hry si museli dávat pozor na
nesplnění úkolu. Za trest jim mohl být odebrán zrak, hlas, či některá
končetina. Proto balancování na kládách dalo spoustě lidem zabrat.
Největší smích vyvolalo družstvo, kdy němý umlčel svými gesty a
skučením člověka, který mluvit mohl.
Ochutnávku alkoholu pak přijali všichni s nadšením a večer
u táboráku ještě někteří škemrali o další, jelikož vlastní zásoby
již zmizely.
Ale vraťme se o chviličku dříve. Než vzplál táborák, museli jsme
jít pro dřevo. Většina chlapců tedy běžela do lesa, aby se k této
povinnosti se ctí postavila. Jaké bylo překvapení, když jsme je viděli
jít po mostě s celým stromem na ramenou. Co teď s ním? Chopili se sekyry,
ale po několika ranách toho nechali a jako mravenečci zas společnými silami
nesli svůj úlovek zpátky do lesa. Klacíky a roští zachránily celou
situaci, a tak poslední večer provoněly špekáčky.
Následovala diskotéka pod širým nebem. Nebylo to ale nic obyčejného.
Tancovalo se na volejbalovém hřišti orámovaném svíčkami, aby to bylo
krásné a romantické. Abychom nepřehlédli diskžokeje, jeho místo zdobily
vánoční svíčky. Konala se i soutěž o nejlepší zatrsání na letošní
hymnu Žijeme len raz. Na závěr si číslo střihli i vedoucí. Ti však
zůstali u staré klasiky Waka Waka a během chvíle se k nim přidali
i ostatní. Následovaly pak songy typu Jede, jede mašinka a Macarena.
Přijeli se na nás podívat i zástupci vedení naší fakulty: vedoucí
katedry demografie Jitka Langhamrová, vedoucí katedry ekonometrie Josef
Jablonský a studentský tajemník Zdeněk Vondra. Působili jako kamarádi,
kteří nám z každého průšvihu mohou pomoci, ale zároveň zdůraznili,
že studium na Vysoké škole ekonomické nebude procházka růžovým sadem a
že budou muset opravdu „máknout“.
Věřím, že mezi novými prváky se vytvoří dobrá parta, protože
s nimi byla legrace a trávili společně mnoho času. Odjíždělo se
s úsměvem a spokojeností, že na tu vysokou školu nejsou sami.
