Manželský duel: Burýškovi rádi běhají po lese
Rozhovory, Zprávy ze školyZdá se to téměř neuvěřitelné, ale na naší škole je manželský pár vyučujících, kteří se seznámili již před padesáti lety. Vidí se doma, ve škole mají společnou kancelář a vyučují základní kurzy matematiky. Znají se již od studií na gymnáziu. Dohromady je dal orientační běh, kterému se oba věnovali na velmi vysoké úrovni. Dodnes se zúčastňují orientačních závodů, nyní už se svými vnoučaty. Mají dvě děti a šest vnoučat, na které jsou velmi hrdí. Tentokrát se dozvíte něco více o Burýškových.
Zdá se to téměř neuvěřitelné, ale na naší škole je manželský pár vyučujících, kteří se seznámili již před padesáti lety. Vidí se doma, ve škole mají společnou kancelář a vyučují základní kurzy matematiky. Znají se již od studií na gymnáziu.
Dohromady je dal orientační běh, kterému se oba věnovali na velmi vysoké úrovni. Dodnes se zúčastňují orientačních závodů, nyní už se svými vnoučaty. Mají dvě děti a šest vnoučat, na které jsou velmi hrdí. Tentokrát se dozvíte něco více o Burýškových.
Kdy jste naposledy dostala od manžela kytku? / Kdy jste manželce naposledy koupil kytku?
ONA: O Velikonocích jsem dostala zlatý déšť. Velkou kytku naposledy k narozeninám.
ON: Úplně naposledy to bylo teď o Velikonocích, to dostala zlatý déšť. Jinak to bylo někdy v lednu.
Kdo je u vás hlava rodiny?
ONA: To se dá dost těžko říci, o všem se radíme a rozhodujeme společně. Takové organizační věci jsou spíš na mně.
ON: Na tohle my vůbec nehrajeme, všechno se dohodne společně.
Jak jsou u vás rozděleny domácí práce?
ONA: Každý udělá to, co je potřeba. Teď když mám zlomenou ruku, tak manžel i uvaří. Jinak ale luxuje, dokáže spravit všechno, co se doma pokazí od vodovodu či elektriky až po spravení bot. Nemáme nějakou přísnou dělbu práce.
ON: Veškeré domácí práce děláme, jak je potřeba. Kdo má momentálně náladu a čas, ten se na to vrhne.
Jaké je vaše oblíbené jídlo?
ONA: Mám ráda bramborový salát a k tomu smažený květák, rybu nebo cokoliv. Také rybí polévku. Jinak ale skoro všechno.
ON: To bude nejspíš ryba.
Jaké má váš partner oblíbené jídlo?
ONA: Všechny druhy ryb v jakémkoliv provedení. Rád je i sám připravuje.
ON: Taky si dá rybu, ale hlavně bramborový salát. To je taková její specialita. Pak má ráda sýry a jogurty, což já naopak ne.
Jak dlouho jste na VŠE? Jste spokojeni? Pracovali jste nebo pracujete někde jinde?
ONA: Na ekonomce jsme od roku 1996, jsme tu spokojeni. Kromě toho učím již 45 let na Strojní fakultě ČVUT.
ON: No, to bude asi osm let. Tady na Jižním Městě je pěkné prostředí. Hezčí než na Karlově náměstí, kde sídlí Strojní fakulta. Tam pracujeme již od roku 1960.
Bavila vás matematika odmalička nebo jste se pro ni rozhodli až během studií? Jak jste se k ní dostali?
ONA: Na gymnáziu jsem inklinovala skoro ke všemu, i když spíše k přírodním vědám. K matematice se to nasměrovalo po různých matematických olympiádách.
ON: Poprvé jsem měl knížku, kde byla populárně podaná vyšší matematika, když mi bylo třináct, možná čtrnáct let. Pak mě to bavilo na gymnáziu. Některé věci v matematice nám chyběly, tak jsem si to musel doplnit sám. Nakupoval jsem si hlavně matematické knížky v ruštině, protože ty byly levné. Matematika se v ruštině dobře čte.
Bavíte se doma o matematice?
ONA: Bavíme se o ní, pokud je třeba vymyslet nějakou metodiku k předmětu. Nebo jsme si vzájemně konzultovali problémy při tvorbě vědeckých prací. Že bychom se ale pořád bavili jen o matematice, to tedy ne.
ON: No, v podstatě pořád. Během příprav předmětů si navzájem poradíme.
Pamatujete si všechny definice, které jsou nutné k bakalářské/souborné zkoušce?
ONA: To co máte vy tady v základních kurzech, to je víceméně základ. Někdy to možná máte v knížce trochu jinými slovy. Je ale třeba říci definici tak, aby vypovídala to, co má.
ON: No, to určitě. Definice jsou pro studenty strašákem. Mnoho z nich se je učí tak, že neví, co říkají. A proto se jeví tak obtížné. Když si uvědomí, o co jde a rozumí tomu, tak to můžou vyslovit docela bez problémů. Je to problém nejen našich studentů.
S přesností na kolik desetinných míst si pamatujete Ludolfovo číslo?
ONA: Ani nevím, 3,14159… no na takových pět či šest.
ON: No to je taková říkanka. Dej ó Bože ó dobrý, zapamatovat si takový čísel řad (najdi systém v říkance – pozn. red.). To úplně stačí, protože na kalkulačce to najdete na devět desetinných míst.
Jak se vám jeví současný celoškolský matematický základ na VŠE?
ONA: Je to strašně problematické, záleží na tom, kdo co bude dělat. Studenti sem přicházejí ze střední školy s různými znalostmi. Co se ale týká logiky, je myslím dobré tím projít. Také by nebylo špatné zavést nějaký kurz třeba ve čtvrtém ročníku pro studenty, kteří o to mají zájem a již chápou, k čemu jim je matematika dobrá.
ON: Ono to přehnané není, to je sotva nejzákladnější základ takového základu. Problém je v tom, že studenti jsou čím dál tím hůř připraveni ze středních škol. Je nemožno věnovat se matematice do té míry, aby se mohlo říci: „Tohle je matematika, kterou může inženýr využít!“ Ta připravenost, jak si vzpomínám, byla mnohem lepší. Úroveň padla oproti šedesátým letům.
Jaký je váš oblíbený film, herec/herečka, hudba, kniha?
ONA: Čtu, na co přijdu, na co mám čas. Teď jsem četla spíše historické romány. Čtu i to, co potřebuji pro vnoučata, dokonce Harryho Pottera. Babička musí být v obraze. Do kina už moc nechodíme. Mám ráda Medřickou, Galatíkovou, z herců hlavně ty ze starších filmů – Buriana, Högra. Mám ráda vážnou hudbu, mojí oblíbenou skladbou je Beethovenova 6. symfonie – Pastorální. Ráda si poslechnu i písničky ze Semaforu, Beatles, country. Protože jsme oba z Moravy, tak není problém zazpívat si národní písničky.
ON: Jako studenti jsme chodili hodně často do kina, později už na to nebyl čas. Spíš chodíme na koncerty vážné hudby, nejčastěji kvarteta, občas na filharmonii. Něco si poslechneme i z rádia. Mám rád vážnou hudbu vůbec, klasickou i modernější. Knih mám mnoho, nejenom matematických. Zajímá mě kosmologie. Z herců mám rád klasiky jako například Wericha.
Čím by vás manžel/manželka dokázal/a nejvíce překvapit?
ONA: Absolutně nejí sýry, takže třeba tím, že by mi řekl: „Usmaž mi sýr.“ Jinak se známe natolik, že už se zase tak moc nepřekvapíme.
ON: To nevím, to si nedovedu ani sám představit. Už se natolik známe, že se ničím nepřekvapíme.
A čím byste svou druhou polovičku nejvíce překvapil/a vy?
ONA: Kdybych vyházela fůru věcí, které si schovávám. Občas uložím něco podle písničky „Tam kam patří“, protože se to za rok, za dva nebo za tři může hodit. Takže kdybych udělala velkou inventuru a vyhodila půlku těch věcí, to by ho překvapilo určitě.
ON: Kdybych si dal k večeři nějakou sýrovou specialitu.