Po letní pauze přichází další série debat z cyklu Café Evropa. Nejnovější přednáška se točila kolem tématu Mediálního obrazu Evropské unie – jak se orientovat mezi hoaxy a pravdou. S diváky debatovali redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska a šéfredaktor Info.cz Michal Půr. Oba hosté působili jako zpravodajové v Bruselu. Moderování akce se opět ujal Filip Horký.
Podzimní debata se zabývala také tím, jak jsou občané České republiky informovaní o dění v Evropské unii (EU). Podle Ondřeje Housky v Česku odjakživa panoval pocit, že nás řídí někdo v Bruselu. „Je to odrazem chábé české politické kultury a chabé úrovně českých médií,“ myslí si reportér. „Čili i nás, všech tří,“ dodal s žertem a ukázal na Horkého a Půra. Vliv má také skutečnost, že se v Česku nedokáže vytvořit veřejná debata, která by tento mýtus vyvrátila. „Češi si rádi myslí, že všechno negativní, co tu je, přichází z vnějšku,“ uzavřel Houska.
„My jsme oba byli u toho zlomu, kdy se to hodně zhoršilo,“ připomíná Michal Půr. „Po předsednictví v roce 2009 opadnul zájem,“ vysvětluje. V Bruselu se poté snížil počet zpravodajů – z desíti na tři. Podle Půra musíte být jako reportér přímo na místě, abyste tématům rozumněli a mohli o nich psát. Houska k tomu dodává, že v typické zprávě českých médií, například o nové evropské směrnici, chybí i druhý pohled na věc – ten, který je pro. „Je tam jen český pohled, není tam snaha o to vysvětlit, proč v Bruselu něco takového vymysleli,“ doplňuje.
Hosté si ale nemyslí, že by témata probíraná v Evropské unii byla příliš těžká na pochopení. „Jestli chcete seriózně infromovat o nějakém tématu, tak je každé složité,“ vyjadřuje se Houska. Pokud ho chce novinář posluchači vysvětlit, musí do něj opravdu proniknout. „Pokud vysvětlovanou problematiku zná na tolik dobře, je schopen ji posluchači zjednodušit,“ říká. Čeští novináři podle něj raději píší lifestyle, pro jejich kolegy z velkých zahraničních médií a deníků je přitom práce v Bruselu prestiž.
Česká pozice v EU slábne
Zajímají ale Čechy evropská témata? Podle Půra zaleží na podání tématu divákovi nebo čtenáři. „Je v pořádku, když titulek řve, ale vevnitř v článku je to vysvětlené,“ dodává. Podle šéfredaktora Info.cz není nastavena ani komunikace, což je dáno také bohatou agendou Bruselu.
Debata se stočila také k české pozici v Unii. Ta podle obou hostů slábne, problémy má Česko především s čerpáním fondů. „Jednou na to dojedeme, podle mě to je neznalost českých politiků,“ myslí si Půr. „Jednou mi jeden evropský politik řekl, že čeští europoslanci jsou poslanci, kteří neexistují,“ přidává Houska. „Žijeme v domění, že když se spojíme s Polskem a Maďarskem ve Visegrádské čtyřce, že vliv budeme mít, “ říká a dodává, že Česká republika není schopná prosazovat věci, po kterých volá a neumí vytvářet koalice.
Že je EU neohebná, za to si může Česko samo. „Nejsme malá země, 17 států je v Unii menších, než jsme my,“ vysvětluje Houska. Východiskem podle něj je vysílat do Bruselu jen ty nejlepší politiky, jako to například dělá Dánsko. Důkazem, že má ani ne šesti milionová země mezi Severním a Baltským mořem vliv, je vyjednání výjimky pro příjímání uprchlíků. „Když chtějí něco prosadit, tak jdou za ostatníma a vyjednávají, jak si myslí, že by to bylo pro EU nejlepší, na rozdíl od Česka,“ komentuje pozici Dánska Ondřej Houska. „Naše největší slabina je, že jsme jen proti a nepředložíme žádnou alternativu,“ uzavírá.
Oba redaktoři se také shodli na tom, že česká politika vytváří od Evropské unie nereálná očekávání, která nepřispívají k důvěře obyvatel v Brusel. To se například týká snížení nezaměstnanosti nebo přiblížení se platům sousednímu Německu, které jsou úkoly soukromých firem nebo české vlády.
„Těším se na dobu, až přestaneme řešit, jestli máme být v EU nebo ne. A budeme debatovat o tom, v jaké Unii chceme být,“ dodal na závěr Houska. „Podívejte se, kdo dnes říká, že máme vystoupit z EU a v jaké době vyrostli. Není náhoda, že se o tom mluví na Slovensku, v Maďarsku a Polsku,“ uzavřel Půr.
Foto: archiv Café Evropa
