Spojené státy pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa poslední měsíce kříží obchodní zbraně s jinými zeměmi, včetně Evropské unie. Tématem se zabývala přednáška z cyklu Café Evropa. Do debaty se pustili publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v USA.
Obchodní konflikt začal 22. června dekretem prezidenta Trumpa, který jím uvalil cla na dovoz čínského zboží v hodnotě až šedesát miliard dolarů. Ten den v platnost vstoupila také 25% cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA. Čína za několik dní chování oplatila podobnou mincí – zavedla cla na desítky amerických výrobků. Na začátku června pak skončila výjimka na dovoz hliníku a oceli z Evropské unie. Brusel se uchýlil k podobnému kroku jako Peking. USA a Čína cla ještě po několika měsících přitvrdily.
První se slova ujal Joch. „Zatím to není tak strašné, jak by to mohlo být a doufám, že to horší nebude,“ myslí si. Připomněl základní stavební kameny volného obchodu a jeho výhodnost pro obě strany. „Uvalování cel je v podstatě speciální forma daně, kterou nakonec zaplatí spotřebitel,“ dodal. Podle Jocha Trump svým dekretem poškodil zejména ta americká odvětví, která ocel nejvíce používají – strojírenský a stavební průmysl a výrobce letadel. „Asi si myslel, že to zaplatí cizí firmy,“ vysvětlil.
Obchodní válka? Ano, ale maximálně ve dvou scénářích
Ředitel Občanského institutu Joch se domnívá, že k zahájení obchodní války existují maximálně dvě výjimky. „Pokud je nepřátelská země, která vám nepřeje nic dobrého a ze strategických důvodů jí nechcete prodávat, co máte. Druhý případ je, jestli Trump myslel vážně, že se pokusí přidusit čínskou ekonomiku, aby z ní nevyrostl hlavní obchodní soupeř Spojených států, ale takhle promyšleně to na mě zatím nepůsobí,“ vyjmenoval.
O válku nejde ani z pohledu Petra Koláře. „Je to spíš chrastění zbraněmi, prezident Trump je poměrně excentrický typ politika, možná ale rozhýbal jednání, která nakonec nemusí být marná,“ dodal. Doufá ale, že se Evropě podaří uzavřít s USA Transatlantickou obchodní a investiční dohodu, která by je navzájem více ekonomicky propojila a posílila.
Podle Jocha je stanovení tarifů součástí jeho politiky proklamované na sociálních sítích. „On čeká, co jeho oznámení vyvolá za chaos a až časem si zvolí politiku, která je mnohdy odlišná než ten jeho první výstřel,“ uvedl. „Mám dojem, že teď čeká, s jakou my Evropané přijdeme nabídkou,“ myslí si. Za problém ale vidí, že Evropa nedokáže mluvit jednotně a také to, že Trump sám nemá dobré vztahy s evropskými státníky. Oba se ale shodli na tom, že charakterové vlastnosti prezidenta Spojených států nejlépe vystihl jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron.
Obchodní spory NATO neovlivní
Spor podle debatujících by do budoucna neměl ohrozit Severoatlantickou alianci. „Může ale vyvolat zlou krev a způsobit, že v USA budou narůstat izolacionistické tendence,“ myslí si Joch. Podle Koláře Spojené státy nejsou jen prezident Trump. „Tahle administrativa by nebyla tak špatná. Teď je ale údajně vyvíjený tlak na ministra obrany Mattise, který je pro mě garancí, že Amerika chápe význam NATO, a to nejenom úzkoprse pro sebe,“ domnívá se. Evropa a také Česká republika by si podle jeho názoru měla zamést před vlastním prahem a neobviňovat jen prezidenta USA.
Může se tedy stát, že bychom zboží ze zámoří na policích v obchodech v budoucnu nenašli? Joch se domnívá, že je to možné jen v případě další eskalace sporu. „Bude pro nás strašně drahé a budou si ho moci dovolit jen ti nejbohatší lidé,“ řekl na závěr.
Pozn. redaktorky: Na nedávném summitu nejvyspělejších ekonomik G20 v Buenos Aires se prezidenti USA Donald Trump a Číny Si Ťin-pching dohodli na dočasném pozastavení zvyšování cel na dobu nejméně devadesáti dní.
Foto: archiv Café Evropa
