Dvacetiletá studentka Národohospodářské fakulty Gabriela Franková si
může začít užívat nového bytu a BMW. V současné době se věnuje
modelingu, škole i podnikání.
Jak ses k soutěži dostala?
Přihlásila mě mamka. Původně jsem tam ani nechtěla jít, protože jsem
se toho hrozně bála. Zvítězit nebyl můj prvotní cíl. Chtěla jsem si
soutěž především užít, poznat nové lidi a získat zkušenosti.
Kolik ti Česká Miss zabrala času?
Dva týdny jsme byli na Mauritiu, čtrnáct dní před finále jsem se
soutěži věnovala naplno a po ukončení jsem měla od rána až do pozdního
večera focení nebo rozhovory. Spala jsem tehdy pouze pár hodin. Na apríla se
mi stalo, že mi kolem půl osmé večer zavolali, abych za půl hodiny dorazila
do televize. Někdy to bylo opravdu hodně náročné.
Jaké jsi dostala ceny?
Už mi předali byt, který mám na rok, takže z toho jsem nadšená. Na
dva roky mně půjčí BMW, z čehož mám také obrovskou radost. Nadále jsem
vyhrála zájezd pro dvě osoby, pojištění pro sebe i svou rodinu, poukaz na
nákup oblečení, zahraniční jazykový kurz, golfové vybavení a golfový
kurz, příspěvek na vzdělání ve výši sto tisíc korun, studium na
Akademii žurnalistiky a nových médií, potom roční péči o vlasy a zuby a
další drobnosti.
Jaké to bylo na Mauriciu?
Na ostrově jsme si to s holkama užily. Je tam krásná příroda a
kultura. Bylo to však poměrně náročné, protože jsme musely dělat
rozhovory, natáčet, fotit. Během pobytu jsme také hrály fotbal a volejbal.
Dále jsme navštívily výrobnu rumu a továrnu na zpracovávání čaje.
Vyzkoušely jsme si i zip line. Každopádně jsem ráda zase poznala
novou zemi.
Jak se člověk na soutěž připravuje?
Já jsem se ani moc nepřipravovala, protože jak jsem již zmínila,
s výhrou jsem nepočítala. Se školou to bylo také dost problematické.
Spoustu času jsem strávila studováním knih a neměla jsem na Miss tolik
času. Přesto jsem zkouškové období musela zvládnout asi během
deseti dní.
Jak dlouho se věnuješ modelingu?
Této činnosti jsem se začala věnovat už v sedmi letech jako malá
holka. Byla jsem ale vždycky více na sport a na školu, takže mě to
nebavilo. Potom jsem ale někdy ve třinácti letech onemocněla, takže
modeling byla jediná aktivita, která mi zbyla, protože chození po mole zase
tak náročné není. Poté jsem začala cestovat do zahraničí a poznávat
Evropu.
Co ti na této profesi vadí?
Asi to, že jsem všem neustále na očích. Také je pro mě někdy
těžší být delší dobu v zahraničí.
Doporučila bys mladým holkám modeling?
Určitě. Je to obrovská škola života. Já jsem předtím prakticky
neuměla anglicky, potom jsem vyjela do světa a musela jsem se o sebe
postarat. Získala jsem základy italštiny, francouzštiny i turečtiny.
V tomhle ohledu je to skvělé. Ačkoli si mnoho lidí myslí, že je to
takové „lážo plážo,“ tak se v tomto prostředí mladá holka
pořádně otrká do života, což je super.
Na čem by měly slečny, které by se chtěly modelingu věnovat,
zapracovat?
Holky, které dělají modeling, musí pracovat na své postavě. Já jsem na
to dříve tolik nedbala, což se mi později vracelo. Slečny se také musí
přizpůsobit a kontrolovat své chování. Nemůžou být příliš namyšlené
ani vybíravé. Když se rozdělují šaty, musí si vzít, co se jim přidělí
a v tom se předvést. Modelky by se neměly bát vyjet do světa a
nestydět se.
Jak tě Česká Miss ovlivnila?
Doufám, že mně v ničem neovlivnila.
Věnuješ se vedle školy a modelingu ještě něčemu?
Já už jsem začala podnikat. V létě, tedy ještě před tím, než jsem
nastoupila na VŠE, jsem si v Olomouci založila hostesingovou agenturu.
V Olomouci mám přítele, a také tam byla po hostesingu poptávka, Tak jsem
se rozhodla této příležitosti využít. Ve společnosti vystupuji jako
jednatelka.
Podnikala jsi už někdy v minulosti?
Se zakládáním firmy ani s podnikáním jsem neměla žádné zkušenosti.
Většina lidí začne podnikat, až když vystuduje vysokou školu. U mě to
bylo přesně naopak, takže jsem se musela učit za pochodu. Agenturu mám
s dalšími dvěma lidmi, kteří mi v tom pomáhali. Firma funguje po celý
rok, ale když tu nejsem, tak mě musí kolegové zastoupit.
Byla nějaká odezva ze strany školy po tvém vítězství
v soutěži?
Gratulovali mi hodně zaměstnanci školy, což mě velmi potěšilo. Poslali
mi emaily na isis a vždycky se podepisovali jako „zaměstnanec VŠE.“
(Směje se.) Gratulují mi i moji vyučující, se kterými nyní komunikuji
kvůli své absenci, což je poměrně náročné.
Vycházejí ti vstříc?
Zatím ano. Ještě se ale musím domluvit se studijním oddělením.
Jaké jsou tvoje plány do budoucna?
Já jsem vždy byla zaměřená hlavně na školu, takže do budoucna se chci
věnovat především studiu, modelingu příležitostně. Ráda bych využila
titulu Miss pro charitativní účely.
Foto: Lenka Hatašová
ČTĚTE DÁLE:
