Na svatého Martina se sjeli přední ekonomové České republiky v České
národní bance, aby zhodnotili uplynulých dvacet let. Hlavní aktéři
ekonomických reforem zavzpomínali na minulost, vášnivě se hovořilo
i o euru a dalších perspektivách české ekonomiky.
Konference s názvem „20 let peněžních a bankovních reforem“
nalákala do velkého sálu České národní banky (ČNB) na několik desítek
významných osobností ze současné i minulé ekonomické scény. Za
konferenčními stolky zasedli mnozí odborníci, kteří se už přímo nebo
nepřímo podíleli na polistopadovém ekonomickém vývoji v Česku.
O slavnostní zahájení se postaral rektor VŠE, profesor Richard Hindls.
Ve svém krátkém zahájení připomněl různorodost pohledů na dění po
17. listopadu a své vystoupení zakončil hypotézou, že právě absolventi
VŠE by mohli být těmi dalšími, kteří budou slavit na půdě ČNB pád
železné opony za dalších dvacet let.
Největší spory
Pozvání na konferenci přijal i prezident Václav Klaus, který zakončil
první blok. Ve svém projevu připomněl tehdejší smýšlení při
vytváření ekonomických reforem a nejvýznamnější spory. Vyzdvihl
i často opomínané bankovní reformy připravené již v osmdesátých
letech za perestrojkovské éry. Mezi nejdůležitější rozepře zařadil
například neshodu o výši devalvace koruny na počátku devadesátých let
nebo necitlivý zásah centrální banky v době měnové krize. „Přes tuto
naši velmi nelehkou a komplikovanou historii ukázala dnešní finanční a
ekonomická krize, že naše ekonomika a náš bankovní a finanční systém
stojí na dobrých základech,“ zakončil prezident Klaus svůj projev.
Ředitelé bank, ekonomové z ČNB a vyučující z některých předních
vysokých škol pak shrnuli nejen dějiny našeho peněžního sektoru, ale
také jeho budoucí vývoj. Jedním z hlavních bodů konference byla
společná evropská měna.
Čtveřice odborníků se zaměřila na možné překážky ve vstupu do
Evropské měnové unie (EMU). Podle vyučujícího VŠE Martina Mandela bychom
před vstupem do EMU měli věnovat pozornost především důvěryhodnosti
měnové politiky ČNB, nezávislosti její úrokové politiky a roli měnového
kurzu v konvergenčním procesu.
Pomocí předvedených analýz zhodnotil Mandel kredibilitu ČNB jako vysokou
a potvrdil nezávislost ČNB na úrokové politice Evropské centrální banky.
Měnový kurz označil jako stabilizační prvek v našem konvergenčním
procesu, avšak zmínil, že tento stav může být důsledkem současné
„destabilizující“ spekulace, kdy podnikatelé vidí vývoj kurzu koruny
jako tržní riziko.
Přijetí eura
Na závěr se proti sobě postavily dva různé pohledy na přijetí eura.
Z pohledu odborníka vystoupil ekonomický poradce Goldman Sachs Vladimír
Dlouhý a svůj pohled na věc očima politika prezentoval poslanec Miroslav
Kalousek. Oba přednášející se shodli na tom, že přijetí eura je
především politický projekt na úkor ekonomických aspektů. Vladimír
Dlouhý zpochybnil především byrokratické fungování a efektivnost
fungování vnitřního trhu a EMU. K zefektivnění těchto struktur
doporučil převod významných kompetencí z úrovní národních na úrovně
unijní až federální.
Jako hlavní hrozbu pro Českou republiku Dlouhý označil riskantní a
nezodpovědnou kritiku vůči evropským strukturám. Bez schopnosti navrhnout
nějaké alternativní řešení mu přijde toto chování neprozíravé.
„Největší překážkou hledání další podoby evropské integrace budou
krátkozraké zájmy jak evropských byrokratických struktur, tak
populistických politiků na národní úrovni,“ shrnul své obavy Dlouhý. Za
ideální datum přijetí eura označil 1. leden 2014.
Miroslav Kalousek se věnoval především rozboru nashromážděných
poznatků z desetiletého fungování EMU v jiných státech, zejména
poukázal na současnou situaci na Slovensku. Zdůraznil také, že nejde jen
o pouhopouhé stanovení termínu, ale především o důvěryhodnost
vyhlášeného data. Stejně jako Vladimír Dlouhý spatřuje nezodpovědnost ve
snaze vzpouzet se maastrichtským kritériím. „Naše lobování za
změkčení maastrichtského rozpočtového kritéria nebude bráno
s porozuměním, když jiné evropské země dávají názorný příklad, že
boj s nadměrnými rozpočtovými deficity patří k hospodářským
prioritám i v době světové krize,“ důrazně podotkl Kalousek.
Ostatní panely konference se dotkly témat komerčního bankovnictví a
kapitálových trhů v České republice. Mezi přednášejícími vystoupili
například člen bankovní rady ČNB Miroslav Singer nebo jeden z hlavních
iniciátorů kupónové privatizace Dušan Tříska.
