Chcete čaj? Poproste obsluhu nebo jděte jinam!

23. 7. 2009 | | Nezařazené

Nedávno jsem se rozhodl rozšířit sortiment svých oblíbených čajoven.
Vydal jsem se na druhý břeh Vltavy a zjistil, že podniku U Kostela by se
náročný piják čaje měl raději vyhnout.

Čajovnu U Kostela najdete na Strossmayerově náměstí, v elegantní
klasické zástavbě z počátku dvacátého století. Nedaleko ní stojí
neogotický kostel svatého Antonína, který představuje přirozenou dominantu
celé oblasti. Odtud také čajovna vzala své jméno.

Prostory podniku jsou poměrně rozlehlé, členěné do čtyř místností:
čajechtiví hosté mají na výběr z posezení v útulných křeslech, na
nepohodlných taburetech nebo na polštářích na zemi. Jednoznačně nejlépe
vám bude na vyvýšeném dřevěném pódiu v zadní místnosti, která však
poskytuje prostor pouze pro jeden stoleček.

Na první pohled se zdá být dojem z prostředí vyhovující, čajovna
však jednoznačně postrádá smysl pro detail, nápad a útulnost. Specifickou
atmosféru má pouze třetí pokoj, jehož jednotícím tématem se stal Egypt.
Velice mě iritovaly sytě zelené zárubně a dveře, které ve skromně
osvětleném prostoru až příliš zářily. Hudební podkres na mne působil
hlučně, stereotypně a značně „soundtrackovsky“, podle mého názoru se
do čajovny jednoznačně nehodil. Ale každý posluchač má vlastní vkus.
K dalším dojmům patří nepříjemná zima, která mne po dobu návštěvy
obtěžovala. Oblíbená dýmka s kokosovými briketkami místo
samozapalovacích uhlíků mne sice potěšila, dojem z celého podniku se jí
však zachránit nepodařilo. Interiérem a hudbou mé zklamání totiž
neskončilo.

Při první návštěvě jsem si rezervoval stolek a po příchodu jsem
potřeboval ukázat, kam si sednout. Obsluhu, ukrývající se v temných
zákoutích kuchyně, jsem musel nejprve hlasitě pozdravit, aby si mě všimla.
Poté jsem ještě několik minut čekal, než jsem se dozvěděl, kde se moje
místo nachází. Podruhé se čajovna ukázala v ještě „lepším“
světle. Netuším, zda patří čtvrtá, tudíž nejvzdálenější místnost
mimo radius čajmenů, faktem zůstává, že se tu obsluha po celý večer
neukázala. Asi předpokládala, že si půjdu čaj zalít sám. Po čtyřiceti
minutách jsem se šel zeptat čajmena, zda se tu někdo věnuje hostům, a on
mi odpověděl, že jsem si měl přijít sám. Pokud se mi něco nelíbí, ať
si prý najdu jinou čajovnu. Učinil jsem tak a radím všem, kteří uvažují
o návštěvě té v Holešovicích, ať svůj výběr ještě zváží.

Mohlo by tě zajímat: