Dne 14. března 2007 proběhla v prostorách VŠE panelová diskuse na téma ropný zlom. Pozvání od studentské organizace Oikos Praha přijali Michal Janda z Liberálního Institutu, ing. Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost a ing. Petr Šindler z Shell Czech Republic, a.s. Diskutující doplnili v hojném počtu i studenti.
Dne 14. března 2007 proběhla v prostorách VŠE panelová diskuse na téma ropný zlom. Pozvání od studentské organizace Oikos Praha přijali Michal Janda z Liberálního Institutu, ing. Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost a ing. Petr Šindler z Shell Czech Republic, a.s. Diskutující doplnili v hojném počtu i studenti.
Ropný zlom nebo také ropný vrchol (z anglického peak oil) je teorie vycházející z jednoduchého poznatku, že produkce na jednom ropném poli postupně roste s otvíráním nových vrtů, vylepšováním infrastruktury a zaváděním nových technologií, až se dostaneme do bodu, kdy ji již není možné efektivně zvyšovat. Tento bod se nazývá ropným vrcholem a po něm následuje pozvolný pokles. Vzhledem k tomu, že obdobný trend je možné pozorovat i v otvírání nových ropných nalezišť po světě, lze tuto teorii aplikovat i na celosvětovou produkci ropy.
Otcem teorie ropného zlomu je americký geolog M. King Hubbert, jež úspěšně předpověděl vyvrcholení ropné produkce v USA kolem roku 1970. V současné době je ropný zlom žhavě diskutovaným tématem, které pomalu přitahuje i pozornost veřejnosti, a to zejména proto, že dle různých odhadů by měla globální produkce ropy vyvrcholit někdy mezi léty 2007 a 2010.
Co to bude při zachování růstu světové spotřeby a míry závislosti lidstva na ropě znamenat je předmětem dalších spekulací. Převis poptávky nad nabídkou, který pravděpodobně vyústí v růst cen, může destabilizovat světovou ekonomickou i politickou situaci a přinést problémy například i v natolik významné oblasti, jako je zemědělství, kde se ropa hojně využívá. Problém je tedy daleko komplexnější, než jak je běžně vnímán, a sahá za hranice prosté dopravy.
Jako první dostal v diskuzi slovo ing. Kalous, který ve své prezentaci nastínil hlavní myšlenky teorie ropného zlomu, zmínil význam ropy pro lidstvo, ukázal možné scénáře budoucího vývoje a rozvedl i několik možností řešení celého problému.
Ing. Kalousovi nepřímo oponoval pan Janda, který prezentoval skeptický pohled na věc, podložený zejména studiemi dánského statistika Bjørna Lomborga, které je možno nalézt například v jeho velmi populární knize Skeptický ekolog. Poukázal na nedostatky teorie ropného zlomu, dané její svázaností v rámci fixního prostředím, a upozornil na opakované mylné předpovědi vyvrcholení světové produkce a z toho plynoucí stálé oddalování příchodu ropného vrcholu. Dále se zaměřil na vnímání celé problematiky z hlediska ekonomického a závěrem podtrhl význam lidského poznání, do nějž vkládá své naděje.
Ing. Šindler rozvedl, jakou roli v celé záležitosti hraje firma Shell, a prozradil, kterým směrem se vydává. Shell se snaží z pozice ropné společnosti posunout na místo komplexního dodavatele energie, s čímž souvisí její aktivity ve výzkumu a realizaci pilotních projektů v oblasti alternativních zdrojů energie, včetně nepříliš známé živičné břidlice.
Po krátké, místy i poměrně emotivní výměně názorů mezi diskutujícími, ve které ong. Kalous upozornil na neaktuálnost časových řad, kterými pan Janda podkládal svou prezentaci, se v rámci omezeného časového prostoru do diskuse zapojilo i několik studentů. Ti ji obohatili o další zajímavé aspekty jak ze strany přívrženců, tak odpůrců teorie.
Z diskuse plyne jednoznačný závěr, že ať už je náš názor na teorii ropného vrcholu jakýkoli, je to rozhodně problematika hodná naší pozornosti, z níž plynoucí následky na sobě každý z nás do jisté míry nepochybně pocítí. Měli bychom se jí zabývat, vytvořit si představu o možných implikacích pro naši budoucnost a hlavně vlastní stanovisko k věci. V tom se vám bude snažit nadále pomáhat i Oikos Praha prostřednictvím akcí, které pořádá.
