Revoluce v arabských zemích se šíří jako lavina a jejich důsledky
jsou dalekosáhlé: dražší benzín, možný návrat evropských turistů do
Chorvatska či zákaz přístupu na Facebook v Číně.
Dopady arabských bouří mají dalekosáhlé důsledky. Ceny ropy letí
nahoru raketovým tempem, cestovní ruch do dříve oblíbených destinací
zažívá útlum a mnohé autoritativní režimy doposud nepoznamenané
revolucí se snaží zabezpečit další fungování. Na konci února v obavě
ze šíření svolávání demonstrací například zakázala Čína používat
Facebook či Skype.
Dominový efekt vyvolalo listopadové upálení tuniského studenta. Lidé
vyšli do ulic a nespokojeni se svou životní situací a nedodržováním
jejich práv svrhli své autoritativní vládce. Jedná se o Tunisko, Egypt,
Libyi či Jemen, kde prezident po třiceti letech slíbil, že nebude
v následujících volbách kandidovat. A to není zdaleka
konečný výčet.
Ropa zdražuje díky spekulantům
Libyjské nepokoje vyhnaly cenu ropy nad sto deset dolarů za barel. Protože je
tato země čtvrtým největším vývozcem „černého zlata“ v Africe a
dvanáctým na světě, jeho cena šplhá nahoru. Ovlivní to cestovní ruch
i běžné cestování za studiem či za prací. Libyjský výpadek těžby
pocítí především středomořské země, které jsou největšími
odběrateli libyjské ropy.
Pavel Hnát z Katedry světové ekonomiky na Fakultě mezinárodních
vztahů (FMV) ale obavy mírní. „Březen a únor jsou tradičně měsíci
s nižší poptávkou z důvodu plánované údržby ropných zařízení.
Pokud by však nepokoje přetrvávaly déle, mohou se spekulace na ceně ropy
odrazit více,“ domnívá se Hnát.
Jak moc se promítne stoupající cena ropy do peněženek řidičů,
závisí i na posilování evropské měny. „Vztah nepokojů k euru zde
příliš nevidím. Pokud budou oslabovat arabské měny, euro bude
posilovat,“ popisuje profesor Zbyněk Revenda, vedoucí Katedry měnové
teorie a politiky Fakulty financí a účetnictví. „V současné době je
předpovídání vývoje kursu na více než dejme tomu týden spíše
šarlatánství,“ míní profesor Revenda.
Nepokoje podpoří turismus v Evropě
Egypt, Tunisko a další oblíbené letní destinace mohou pocítit úbytek
turistů. Podle Liběny Jarolímkové z Katedry cestovního ruchu na FMV se
budou Evropané více bát cestovat do těchto destinací. „Otázka
bezpečnosti destinace vystupuje po září 2001 jako jeden
z nejvýznamnějších faktorů při rozhodování o dovolené,“
zdůrazňuje Jarolímková. „Zvláště pro rekreační dovolené existuje
řada substitučních míst ochotných turisty přijmout.“
S tím souhlasí i její kolega z katedry Jan Herget. „Mezi cestovkami
se mluví o návratu destinací jako Chorvatsko nebo severní Itálie.
Výrazný nárůst také zaznamenává Bulharsko,“ upozorňuje Herget.
Oslovení odborníci na cestovní ruch se však shodují, že všechny tyto
destinace se vynasnaží situaci stabilizovat natolik, aby hlavní letní
sezóna nebyla tolik poznamenána úbytkem hostů. „Zajímavé bude sledovat,
zda-li se po loňské krizi vrátí turisté zpátky do Řecka,“ uvažuje
Herget. Imigranti berou EU útokem
Libye dostávala z Evropy nemalé finanční částky, za něž zadržovala
mnoho afrických běženců. Italský ministr zahraničních věcí Franco
Frattini se obává nejhoršího. „Denně do Itálie přijíždí stovky
migrantů,“ uvedl Frattini.
Už teď jsou některé italské a maltské přístavy na pokraji
humanitárního kolapsu. Nejčernější scénáře hovoří o dvou až třech
stovkách tisíc lidí, kteří by mohli z Afriky do Evropy prchnout s vidinou
lepších zítřků. Vedoucí Katedry demografie na Fakultě informatiky a
statistiky docentka Jitka Langhamrová souhlasí: „Pokud by počet imigrantů
dosáhl řádu stovek tisíc, nebylo by vůbec jednoduché se s tím
vypořádat bez pomoci ostatních členských států EU.“ I z Itálie už
zní hlasy, že o utečence by se měla postarat celá EU, nikoliv jen přímo
zasažené země.
Všichni odborníci oslovení Studentským listem se shodují, že čím
déle budou nepokoje v arabských zemích přetrvávat, tím horší následky
budou mít aspekty diskutované v tomto článku.
