Prosluněné jarní dny přibližující se těm letním mají tu zázračnou
moc opíjet člověka notnou dávkou optimismu. Vystřízlivění přijde ve
chvíli, kdy odlepí paty z prahu svého domu a vyzbrojen kraťasy a
slunečními brýlemi ho knokautuje ledový vichr.
Tento druh optimismu je ale třeba. Kdybychom se nenechali uchlácholit touto
jarní fata morgánou, skolily by nás zkouškové deprese dřív než ten
vichr. Když se podíváme, co se na naší škole přihodilo uplynulý měsíc,
na první pohled můžeme jásat také.
Sodexo podalo výpověď na provoz menzy. Bohužel vzápětí se dovídáme,
že odejít nechtějí a chtějí po rektorátu lepší podmínky. Možná
vedení menzy od lékařů okoukalo, jak na to, ale s jednou věcí
nepočítali. Zatímco lidé lékařskou péči potřebují, tak Sodexo nikoliv.
Demonstrovat bychom to mohli uspořádáním Dne bez Sodexa. Každý si
přineseme svou svačinu a půjdeme si ji sníst do prostor menzy. Třeba bychom
se jednou dočkali změn i my.
Přeji příjemné počtení (nově i ve vašich elektronických
čtečkách).
