Ekonomická pohádka

21. 4. 2002 | | Nezařazené

Bylo nebylo, za devatero recesemi a devatero konjunkturami, uprostřed globální ekonomiky leželo království Makronie. Vládl mu starý, již značně neelastický král Poptávka Agregovaný III. a jeho stále elastická a pozitivně skloněná manželka, královna Nabídka Keynesiánská, za svobodna Klasická.

Bylo nebylo, za devatero recesemi a devatero konjunkturami, uprostřed globální ekonomiky leželo království Makronie. Vládl mu starý, již značně neelastický král Poptávka Agregovaný III. a jeho stále elastická a pozitivně skloněná manželka, královna Nabídka Keynesiánská, za svobodna Klasická. Když byl král Poptávka ještě elastický, ve šťastném období Rovnováhy, zplodil královský pár dvojčata – princeznu Cenovou hladinu a korunního prince Disponibilního důchoda.

Když byla Cenová hladina ještě nízká, jezdily obě děti ke strýčkovi knížeti Poptávkovi Individuálnímu a jeho manželce Nabídce Odvětvové do knížectví Mikronie na prázdniny. Uběhlo několik let, a když začala princezna Cenová Hladina dospívat ke své rovnovážné výši, postihlo Mikronii hrozné neštěstí. Zlý drak Monopol sežral kněžnu Nabídku Odvětvovou. Její dcera, sestřenka princezny Cenové hladiny, Cena, se z toho zbláznila. Princezna Cenová nechtěla nechat svou sestřenku a přítelkyni z dětství trpět samotnou, a tak se za ní rozjela. Avšak došlo k další tragédii. Cena jednoho dne upadla do bezvědomí a již se z něj neprobrala. Princezna Cenová hladina z toho onemocněla – dostala nabídkový šok.

Královské doktorky, sestry Analýza a Prognóza Makroekonomické, si s princeznou nevěděly rady. Najednou strašně rychle rostla, pořád se cpala. Král svolal všechny odborníky, z Prognostického ústavu přijeli Dr. Zeman a prof. Klaus. Ze zámořské kolonie přijel starý léčitel guvernér Alan Greenspan. Svolané kolegium Velkých hlav princeznu bedlivě přeměřilo, zanalyzovalo a podrobilo regresnímu vyšetření. Závěr byl nemilosrdný – princeznu zachvátila choroba zvaná pádivá inflace.

Určit diagnózu bylo snadné, ale odborníci se nedokázali dohodnout na způsobu léčby. Prof. Klaus se zasazoval o zmrazení mezd a cen, Dr. Zeman chtěl omezit královské výdaje a starý Greenspan mluvil cosi o kapitálových trzích, což byl jazyk, kterému zbylí dva lékaři nerozuměli. Královna, která příliš věhlasným lékařům nevěřila, mezitím vyhledala staré věštce, Artura a Andersenu Konzultační, kteří byli proslulí svou schopností dobře poradit trpícím, zvláště pokud za to dobře zaplatili. Zeptala se tedy Anderseny, jak je třeba princeznu léčit. Andersena se hluboce zamyslela a pak rezolutně pravila: „Princeznu může spasit jedině Svatý Graduál.”

Od té chvíle bylo celé království na nohou. Všichni poddaní každý den vyráželi do temných lesů kopat a hledat onu posvátnou relikvii. Nakonec byl Svatý Graduál nalezen úplnou náhodou. Událo se to následovně: Jednou šla takhle Červená Karkulka za babičkou, První Vlnou KP. Ve svém spotřebním koši měla pro babičku láhev rumu, pekáč buchet, 13,3 kg másla a polovinu osobního automobilu Škoda. Cestou se chtěla zastavit za vlkem, aby s ním směnila láhev „Tuzemáčku“ za dvě láhve vodky. Měla totiž vodku mnohem raději a věděla, že babička je k těmto nápojům indiferentní. Vlk rád vyměnil, protože neznal reálné směnné relace. Karkulka jednu láhev cestou vypila, což neměla dělat, protože se předtím nestihla naobědvat, a tak v silně intoxikovaném stavu spadla do pasti likvidity. Tam ji našel vlk, který se rozhodl zneužít jejího momentálního stavu. Jenže když Karkulku sežral, již se nedokázal z pasti likvidity vyškrábat. O hodinku později se dostavil myslivec Nízký Úrokový Mirek, který onu past nastražil. Vlka zastřelil, a nemaje nože, rozhodl se vlka vytunelovat. Ke svému velkému překvapení našel ve vlkově portfoliu kromě obvyklých, nerizikových investic jako jsou zajíci, také jeden spotřební košík, totálně dvakrát sežranou Karkulku a nějaké staré nádobí. Karkulku polil studenou vodou a poslal ji za babičkou. Nádobí se rozhodl prodat dráteníkovi na nedalekém barterovém trhu. Za tři talíře dostal dvě pokladniční poukázky a za jeden starý pohár dostal zaječí kůži. Dráteník byl naštěstí na rozdíl od myslivce vzdělaný člověk – univerzitní profesor, toho času v důsledku cyklické nezaměstnanosti a pracovní diskriminace na volné noze. Okamžitě poznal ve starém poháru tolik hledaný Svatý Graduál. Věděl, že tento nález mu otevře cestu zpět na Holmanův Institut Ekonomických Teorií. Neváhal a svůj nález ohlásil. Tak se našel Svatý Graduál.

Všichni na královském dvoře jásali, že princezna bude vyléčena. Jenže léčba postupovala pomalu a po pár měsících byla radost ta tam. Po roce už nikdo nevěřil, že Svatý Graduál princeznu zachrání. Opět se jí začalo přitěžovat, zase rostla o dvě procenta denně.

Král dal proto rozhlásit, že kdo princeznu vyléčí, dostane jeden a půl království a půl ruky princezny. Tu půlruku pak odvolal, protože jeho investiční poradce mu vysvětlil, že v důsledku prudkého růstu princezny by tato lákavá odměna mohla přimět potenciální investory k oddalování léčebné procedury. Konečná investiční pobídka tedy zněla: Převod 1,5 království a pronájem princezny zdarma na 20 let s dvouletou výpovědní lhůtou a 20tiletou opcí. Tuto nabídku nechal král zveřejnit v Transakčním věstníku.

Záhy se objevilo mnoho šarlatánů, burzovních makléřů a sem tam nějaký ten seriózní zájemce. Snažili se, avšak nikdo z nich neuspěl. Princezna rostla čím dál víc. Až se jednoho dne na hradě objevil světem a princeznami zběhlý princ hrdina Deflátor. Přijel skromně spěšným kočárem ve voze třetí třídy, protože většinu peněz propil ještě cestou z domova v nejbližší hospodě. Na první pohled rozhodně nevypadal jako hrdina, byl špinavý, zarostlý a nevyspalý. Královo zoufalství však snížilo společenské nároky na uchazeče. Deflátor navíc velmi sebejistě konstatoval, že vyléčení princezny bude snadné. Znal totiž prastaré tajemství, které bylo v jeho rodině předáváno v otce na syna. Po mnoho generací jeho předci léčili princezny napadené pádivou inflací po celém světě jednoduchou, přírodní metodou: Studeným krocanem. Nevěděl však, kde tento vzácný předmět hledat.

Princezna mu prozradila, že krocana ukradli pochopové zlého tříhlavého draka Monopola, který chtěl znemožnit léčbu královské dcery – tak zlý on byl. „Drak není vůbec žádný problém,” prohlásil Deflátor a pokračoval: „Mám prvotřídní protimonopolní výbavu. Má to však jeden malý háček, špatně jsem diverzifikoval své portfolio a musel jsem zastavit svůj meč Antitrustové právo a klisnu Cenovou regulaci, protože mi nezbylo na jízdenku do Makronie. ”

Aby princ mohl získat zpět svou výbavu, šel za králem a požádal ho o spotřebitelský úvěr. Král mu s těžkým srdcem dal nemalou částku ve zlatě, vždyť princezna již spolykala téměř celý královský poklad. Deflátor nelenil a za týden se vrátil jako pravý hrdina. Přijel na bujné klisně a s mečem. Na královském hradě nabral zásoby na dlouhou cestu a vydal se vstříc boji se strašnou saní.

Když po mnoha útrapách na dlouhé cestě dorazil ke sluji, zhrozil se. Drak Monopol narostl do obludných rozměrů, tělo zabíralo již dvě odvětví, levou nohou zamáčkl místního maloobchodníka s potravinami, pravým pařátem nemilosrdně svíral místní trh. Nejhorší však byly jeho tři jeho hlavy – Cenové diskriminace I., II. a III. řádu. První hlava měla obrovitánské zuby na požírání individuálních užitků spotřebitelů, třetí hlava se svýma obrovskýma očima hlídala zákazníky, aby nepřebíhali mezi trhy, a alespoň prostřední hlava, k princově velké radosti, spala.

Deflátor pobídl Cenovou regulaci, pozdvihl Antitrustové právo a ťal. Jelikož drak Monopol podplatil všechny úředníky, úředníčky i ouřady, hrdinný přímý útok prince Deflátora nečekal. Hlavy padaly jako ceny akcií internetových firem na americké burze a netrvalo dlouho a Monopol zkrachoval. Princ nezahálel a rozsekal Monopola na mnoho malých nástupnických firem, které již nemohly nikomu ublížit. Ledva skončil s tou hroznou sečí, všiml si, že mezi nástupnickými firmami drkotá zobákem promodralý Studený krocan. Princ ho jemně zvedl, ukryl ho do bezpečnostní sedlové brašny s časovým zámkem a vydal se zpět na makronský královský hrad. Cestou ho vítaly davy, mávaly mu výhodné investiční příležitosti, on se však nedal ze své cesty svést. Zprvu sice si chtěl cestu co nejvíce protáhnout, aby jeho dluh ztratil reálnou hodnotu, ale pak si uvědomil, že až bude králem, může si dluh odpustit.

Po návratu přiložil Studeného krocana princezně Cenové hladině na čelo a ta se během několika výdajových období uzdravila. Král, před předáním vlády princovi Deflátorovi, na oslavu princeznina uzdravení, nařídil dva měsíce daňových prázdnin, týden pracovního klidu a zrušil spotřební daň z lihu. A ti, co neumřeli na cirhózu jater, žijí tam vesele a ještě veseleji až do dnes.

Mohlo by tě zajímat: