Zpívání má na vysokých školách pevnou tradici. Téměř na každé
univerzitě dnes najdete pěvecký sbor. Mnohé z nich se pohybují na vysoké
umělecké úrovni. Koncertují v zahraničí, získávají za svá vystoupení
různé ceny nebo natáčejí CD.
Nejstarší akademický sbor působí na Karlově univerzitě. Studenti
vystupují na akcích školy nebo při magistrátních příležitostech.
„Sbor má vysokou úroveň. Strávila jsem deset let jinde a zde jsem měla co
dělat,“ říká Katka z Fakulty sociálních věd UK. A dodává:
„Sbormistr je charismatický Angličan. Zkoušeli jsme u něj doma, protože
nám univerzita nebyla schopná poskytnout prostory.“ V současné době se
členové schází v sále 1. lékařské fakulty.
Studenti Matematicko-fyzikální fakulty se rozhodli založit vlastní sbor.
Nazvali jej Sebranka. Scházejí se v suterénním kamrlíku na koleji
17. listopadu a nyní jich tu zpívá přibližně dvacet, včetně zájemců
z Přírodovědecké fakulty UK a nebo z VŠE. Věnují se všem žánrům od
lidovek přes hebrejské skladby po hudební hříčky a jazzové
jednohubky.
Svůj pěvecký sbor má i Vysoká škola ekonomická. Vedou jej manželé
Spiritovi a v současné době tu působí zhruba 35 studentů, absolventů a
pedagogů VŠE. Sbor absolvoval několik zahraničních vystoupení, například
v Belgii, Francii nebo v Polsku. Řada zájemců o zpívání jej však
kritizuje kvůli repertoáru, ve kterém převažují církevní skladby.
Přesvědčit se o tom mohli posluchači například na koncertě v červnu
2009. Zhruba v půlhodinovém bloku duchovních písní zazněly pouze dvě
lidovky.
Bývalý člen, který nechce být jmenován, si stěžuje, že sbor trávil
všechen čas nacvičováním náročných skladeb, které sice zněly
profesionálně, ale člověk si při nich od srdce nezazpíval. Z podobného
důvodu vznikla vokální skupina Všelijak. „Spojuje nás nejméně jedna
věc, a to chuť zpívat,“ komentuje Irena z Fakulty mezinárodních vztahů.
Studenti ekonomky chtěli mít netradiční sbor se svěžím, moderním a
chorálově „nezapšklým“ repertoárem. Prozatím se vídají pouze při
pravidelných schůzkách na Jarově, kde nacvičují pop, soul, pop-rock nebo
spirituály. „Pokud by měl někdo zájem se přidat, ať přijde ve čtvrtek
od 18.30 na Jarov II do místnosti s klavírem,“ vzkazuje zakladatelka sboru
Veronika Czesaná.
Nespokojenost s výběrem skladeb vadí i studentům jiných škol,
například Univerzity Palackého v Olomouci. Zdejší sbor Ateneo má sice
pestřejší repertoár než VŠE, spoustu hudebníků však odradila přehnaná
snaha o dokonalost. „Víc než o radosti ze zpívání je to
o výsledku,“ potvrzuje Klára z Filosofické fakulty. Také ona má se
svými spolužáky alternativu, a to malý sbor v rámci předmětu Collegium
musicum. „Jedná se o vlastní, spíše neoficiální aktivitu studentů.
Pravidelně se scházíme, něco nacvičíme, pak zazpíváme na koncertě,“
doplňuje Klára.
Své sbory mají i další vysoké školy, například Pardubická
univerzita, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo
Ostravská univerzita. Pěvecká uskupení zakládají i jednotlivé fakulty,
kromě zmíněného Matfyzu například Pedagogická fakulta Masarykovy
univerzity v Brně. Ve většině případů se sbor věnuje upraveným
lidovým písním, klasickým a duchovním skladbám, výjimečně spirituálům
či muzikálovým hitům.
