Vysokým školám prý chybí peníze. Učitelům jakbysmet. Proto si část z nich přivydělává – někteří ve firmách, jiní na soukromých vysokých školách. Často tam učí stejné předměty jako na VŠE. Jako kontakt na sebe mají uveden telefon do kanceláře na VŠE. Někdo mi vyprávěl, jak psal zápočet se studenty nějaké cizí školy. V učebně VŠE. Tomu se říká pozitivní externalita – tedy aktivita, která způsobuje nezamýšlené přínosy jiným subjektům, aniž by se za ně platilo.
Vysokým školám prý chybí peníze. Učitelům jakbysmet. Proto si část z nich přivydělává – někteří ve firmách, jiní na soukromých vysokých školách. Často tam učí stejné předměty jako na VŠE. Jako kontakt na sebe mají uveden telefon do kanceláře na VŠE. Někdo mi vyprávěl, jak psal zápočet se studenty nějaké cizí školy. V učebně VŠE.
Tomu se říká pozitivní externalita – tedy aktivita, která způsobuje nezamýšlené přínosy jiným subjektům (soukromým školám), aniž by se za ně platilo (Vysoké škole ekonomické). Ať už to jsou obsahy předmětů, podobné studijní programy nebo využívání místností. Stejně jako vydávání tlustých učebnic pro studenty VŠE v komerčních nakladatelstvích.
Každý z nás asi svému učiteli přeje, aby si mohl vydělat ještě jinde než na veřejné a bezplatné VŠE. Nikdo jim také nechce bránit, aby své zkušenosti nabyté u nás využili jinde. Ale až se na veřejných vysokých školách začne za běžné studium platit a stát je přestane dotovat z daní, pak si možná univerzity budou své externality hlídat víc.
