Povídali jsme si s Michaelem Vakočem o hackathonech. Michael upozorňuje, že se nejedná pouze o dny plné programování, ale i o návštěvu přednášek. Na akci nemusí jezdit pouze programátoři, je vhodná i pro studenty neinformatických oborů.
Vyhrál jsi se svým týmem první místo na hackathonu ve Švýcarsku. V čem spočíval váš projekt?
Dělali jsme inteligentního asistenta, který vytváří lidem webovky.
Takové klikátko pro neprogramátory?
Přesně tak. Akorát v tom, že člověk nekliká, ale mluví. Je to vlastně taková Siri, Cortana pro vytváření webových stránek.
Jak ses o hackathonu ve Švýcarsku dozvěděl. Měl jsi zkušenosti z Česka?
V Česku jsem moc zkušeností neměl. Hodně jsem se toho naučil v Německu, kde jsem jezdil s kamarády po hackathonech. S tou samou skupinou jsem jel i do Švýcarska. K samotných hackathonům jsem se ale dostal přes stáž v Microsoftu. Tam mě to chytlo a od té doby na ně jezdím.
Co ti účast ve Švýcarsku přinesla?
Dalo mi to rozhled, protože v průběhu hackathonu se pořádají různé přednášky. Například od Googlu nebo Microsoftu o současných trendech a technologiích, které používají. Byl jsem i na seminářech, na kterých ukazovali práci v jejich společnosti. Dalo mi to taky spoustu kontaktů po celém světě.
Takže se může stát, že během hackathonu získáš práci?
Hackathony takhle fungují jako jedna velká hiringová akce. Firmy se snaží propagovat svoje technologie, takže jsme použili API (rozhraní, pomocí kterého může programátor využívat funkce jiné služby, pozn. red.) od Googlu a Microsoftu. Týmy, které jejich produkty využily nejlépe, dostaly dílčí ceny.
Jsi informatik. Když například studuji marketing nebo management, mohl bych se hackathonu zúčastnit?
Ve Švýcarsku bylo několik desítek lidí z ekonomických škol. Chodí tam s nápady. Občas ani nemají kamarády, co by uměli programovat. Tam je potkají. Představí jejich nápad a s programátory pak na tom společně pracují. Taková symbióza.
Pokud to chápu dobře, je to spíše pro lidi s nápadem?
V podstatě jo. Pro lidi, co mají nápad nebo produkt, ale to samozřejmě můžou být i lidi z marketingu.
Jak se dostanu na hackathon do Německa nebo Švýcarska?
Ve Švýcarsku je největší v Evropě. Tam je to těžší. Přihlašují se asi tři tisíce a berou pět set. Vybírají je na základě zkušeností s hackathony. Spousta se jich ale organizuje i v Praze.
Doporučuješ tedy pro začátečníky spíše české hackathony.
Jo. Tady jich je spousta. Problém je, že nejsou vyhlášený moc dopředu. Vím, že v listopadu je Hackathon Labs. Je to taková předakce hackathonu, který tu bude v březnu příštího roku (CloudApp Hackathon, pozn. red.). Pokud ale umíš základní technologie jako je HTML, JavaScript, tak to bohatě stačí.
Existuje alespoň nějaký agregátor plánovaných hackathonů?
Ne, o ničem takovém nevím. To je hackathonový nápad!
Kvalita kódu se neřeší. Je to prostě hardcoded
Jak akce probíhá?
Všude je to podobné. Začíná se většinou večer, kdy proběhne představení a poděkovaní. Poté se nahodí téma, které hackathon má. Začne se kódovat. To začíná asi kolem desáté večer. Kóduje se dvacet až čtyřicet hodin v závislosti na tom, jestli je to jednodenní nebo dvoudenní hackathon. Není to jen o tom, že by člověk seděl u počítače a kódoval. V průběhu se navštěvují i přednášky.
Průměrný hackathon tedy trvá do dvou dnů?
Ano, jsou i delší, ale devadesát procent trvá do dvou dnů.
Zpátky k průběhu. Jak to pokračuje?
Až to skončí, začíná vyhodnocení. Ve Švýcarsku, protože tam bylo hodně týmů, bylo i semifinále. Nejdříve se vybralo kolem dvacítky nejlepších týmů. Ty postoupily do finále, které začínalo promem před celou porotou a účastníky hackathonu.
Jak a kdo to hodnotí?
Porota je složená z lidí z praxe. Většinou byznys lidi, neprogramátoři.
Kvalita kódu se tedy neřeší?
Kvalita kódu se vůbec nehodnotí. Vlastně většina kódu je vždycky příšerná, nedá se to použít. Je to prostě hardcoded. Je to jen naprogramované, aby to dělalo tu jednu věc. Hodnotí se to prostě hlavně z byznys hlediska.
Obdrží finalisté také nějaké odměny?
Drtivá většina má odměny, když to není pro dobré účely. Občas jsou i finanční odměny. Velmi pěkné! Většinou jsou ale věcný ceny v závislosti na hlavním sponzorovi.
Foto: archiv Michaela Vakoče
ČTĚTE TAKÉ:
Útočník sbíral hesla ve školní síti
Vybraní studenti pražských univerzit se podílí na budoucnosti sdílených aut
Řádícího útočníka zajímaly rozvrhy a osobní údaje studentů. O peníze mu zřejmě nešlo
