Máte deprese? Myslíte si, že vás nikdo nemá rád? Napadlo vás skoncovat se životem? Pak rozhodně nechoďte na Hodiny. Oscary ověnčený film by ve vás tyto pocity jen prohloubil. Pokud se však cítíte silní a odolní vůči smutným příběhům, nenechte si tento snímek ujít.
Máte deprese? Myslíte si, že vás nikdo nemá rád? Napadlo vás skoncovat se životem? Pak rozhodně nechoďte na Hodiny. Oscary ověnčený film by ve vás tyto pocity jen prohloubil. Pokud se však cítíte silní a odolní vůči smutným příběhům, nenechte si tento snímek ujít.
Děj filmu je vystavěn především na dialozích, které nám odhalují tajemství, deprese a snad i malé radosti tří rozdílných žen, které mnohé spojuje. Různé doby, různá místa jsou propojené podobnými či stejnými situacemi.
Červenou nitkou, která se táhne celým příběhem, je román Virginie Woolfové „Paní Dallowayová“. Nicole Kidmanová v roli Virginie román právě píše. Přemýšlí při tom o smyslu života a rozhodne se svou hrdinku zabít. Vše směřuje k tomu, že Julianne Mooreová, žena 50. let, která román čte, spáchá sebevraždu. Nesnáší totiž svůj maloměstský život. Že se pokusí o vykupitelskou sebevraždu, vypadá i Meryl Streepová. Ta žije v současnosti a stará se o svého expřítele, homosexuála trpícího AIDS. Ten ji rád oslovuje „paní Dallowayová“.
Psychika všech žen je prokreslena dokonale i beze slov. Často je najdeme ležet s očima upřenýma ke stropu. Čteme v jejich pohledu výraz uspokojení, když se rozhodnou své životy ukončit.
Pak se však spisovatelka rozhodne změnit svůj prvotní záměr. Dallowayová neumře. A tak se Mooreová vrací pro své dítě a Streepová dále připravuje oslavu pro svého přítele, který má převzít prestižní literární cenu. Verdikt Woolfové zní nemilosrdně. V jejím příběhu nepřežije spisovatel.
A vskutku, když jde Streepová obléci svého přítele, on před ní vyskočí z okna. Je to jakoby vysvobození ze začarovaného kruhu knihy. Meryl Streepová se poprvé v příběhu dotkne své lesbické přítelkyně, Kidmanová vede svou Woolfovou do vln řeky, kde jako jediná z hrdinek zemře. Julianne Mooreová se najednou objevuje v bytě Streepové. Kruh se uzavírá. Je totiž matkou mrtvého spisovatele, která jej nakonec přece jen opustila a šla hledat štěstí jinam.
Kromě románu spojuje tři ženy ještě něco. Jsou to jisté lesbické náznaky či sklony. Woolfová až nepřirozeně a křečovitě objímá svou sestru a snaží se ji políbit. Mooreová se v návalu citu a pocitu špatného života vrhá na ústa své sousedky. Streepová je již otevřenou lesbičkou a žije se svou přítelkyní.
Strhující výkony hereček ocenily všechny velké filmové festivaly a Kidmanová si odnesla dokonce Oscara. Myslím, že po právu. Jejich postavy se totiž díky nim stávají skutečné, nesmírně rozdílné a přitom stejné. Neustále zakaboněný pološílený pohled Kidmanové, střídají vodnaté oči Mooreové a herecký koncert vrcholí v nevyrovnané křečovitě usměvavé Streepové. Všechny sní o lepším životě a chtějí proto něco udělat. Jediný rozhodný krok však učiní jen Mooreová, když opustí rodinu. Nechává pak diváka na pochybách, zda toho vůbec lituje, když přijede jako stařenka k Streepové.
