Hudební klub Cross

28. 10. 2006 | | Nezařazené

Nemáte někdy pocit, že všechny klubíky, které jsou o víkendech v Praze nacpané k prasknuti, jsou si hodně podobné? Že jim zkrátka chybí něco, co přiměje člověka se vracet? Já poměrně často, když se snažím procpat mezi všemi těmi těsně semknutými těly, která se pokyvují v rytmu hudby.

Plynární 23, Praha 7-Holešovice

Nemáte někdy pocit, že všechny klubíky, které jsou o víkendech v Praze nacpané k prasknuti, jsou si hodně podobné? Že jim zkrátka chybí něco, co přiměje člověka se vracet? Já poměrně často, když se snažím procpat mezi všemi těmi těsně semknutými těly, která se pokyvují v rytmu hudby.

Zážitky z Crossu jsou nezapomenutelné, a to i když nejste právě příznivcem drum‘n‘bassu, techna, jungle nebo psytrance, které tu hrají. Určitě vás oslní jeho interiér. Je to labyrint. Při každé další návštěvě objevuji nové prostory. Stále se mění a vyvíjí. Vždy je tam uděláno něco jinak, vždy jsou tam nové věci, nové nápady.

Jeho „nejslavnější“ dekorace by se daly pojmenovat jako technické „slátaniny“. Jsou poskládané z opotřebovaných částí různých strojů, strojků, stroječků. Stanislav Zíma alias Stanzim z Radia 1 jednou prohlásil, že se mu v tomto klubu hraje lépe než kdekoli jinde a to právě díky této vynalézavé dekorativnosti. Také by vás nemělo překvapit, když kolem stolu najdete autobusové sedačky. I stoly stojí za povšimnutí: některé z nich mají desku ze skla a pod ní si žije svůj život škorpión, kterého můžete při popíjení pivka pozorovat, třeba když zrovna večeří škvory.

Nebo máte chuť zahrát si fotbálek? Žádný problém, budete to mít i s motorkem pračky, kterým vám bude nenuceně vrčet nad hlavou. Když si jdete zatancovat na dolní stage, můžete při tom pozorovat očistu nádobí v myčce, která je umístěna nad vašimi hlavami. LCD monitor zabudovaný do záchodových dveří už vás nepřekvapí.

Cross nemá určitou vymezenou skupinu návštěvníků. Potkáte tady lidi kolem dvaceti let, ale taky existence starší. Žádným překvapením nejsou ani „mlaďoši“ bez občanky. Právě takové jsem odchytila, abych zjistila, jak se jim klub zamlouvá. „Do Crossu chodíme spíše jen na koncerty. Ale je to tady super, ten vzhled je skvělý. O klubu jsem se dozvěděla z článku v Reflexu, tak jsme se sem se třídou vydali na jeden koncert. A jestli mi je osmnáct? Jasně, už 3 dny!“ říká Magda a pevně přitom sevře svého „gambáče“ v ruce.

Cross vyřešil i hlad svých návštěvníků a otevřel pro ně stánek s občerstvením, kde si můžete mimo jiného koupit celkem vábně vypadající klobásu za pětadvacet či palačinku za patnáct. Toto „krmné okno“ je pro hladovce otevřeno přes víkendy až do druhé hodiny ranní. A jak to vypadá s ceníkem alkoholických nápojů? Za Gambrinus zaplatíte 23 korun, za Plzeň 30 a za víno 27.

V Crossu nejde jen o hudbu. V úterý se zde můžete zastavit na autorské čtení z knížek, v pátek zapaříte na pořádné párty a v neděli omrknete divadelní improvizaci vtipně zahranou studenty DAMU. No řekněte, nemáte chuť poznat něco nového?

Mohlo by tě zajímat: