Pitný režim, pravidelná strava a hygiena, k tomu připočítejme neocenitelné bonusy v podobě pravidelné chůze, kvalitního spánku a otužování. Zdravý životní styl je sice komplikované a komplexní téma, nicméně tyto předpoklady jsou při snaze o něj téměř sázkou na jistotu. Proč a jak často je nutné se těmto drobnostem věnovat? Přinášíme vám přehled těch nejzákladnějších návyků, které se stávají jádrem udržování zdraví a životní kondice.
Dodržovat pitný režim
Lidské tělo je až z šedesáti procent tvořeno vodou. Každý den přirozeně vyloučí přibližně dva a půl litru tekutin a nezbytným úkolem člověka je mu větší část této ztráty nahradit, nejlépe ještě předtím, než si o to samo řekne, tedy ještě před pocitem žízně. Stravou nebo přímým dodáním tekutin bychom každý den měli přijmout alespoň jeden a půl litru vody. Potřebná denní dávka se však odvíjí od řady faktorů, mezi něž patří tělesná hmotnost, věk, pohlaví, množství a složení stravy, tělesná aktivita, teplota a vlhkost prostředí i oblečení a teplota těla. Nicméně ne každá tekutina je vhodná na doplnění těch ztracených. Sladké limonády, mléko, alkohol, káva a další nápoje s obsahem kofeinu nelze počítat do potřebného každodenního příjmu.
Na pitném režimu je atraktivní nejen jeho pomoc při shazování váhy či udržování si již dosažené linie, naopak nedostatek vody může mít i vážnější zdravotní dopady než typickou bolest hlavy nebo zácpu, například poruchu funkce ledvin nebo vznik ledvinových a močových kamenů. Často se také doporučuje dát si sklenku čisté vlažné vody po ránu nalačno. Tato maličkost skvěle hydratuje a nastartuje trávicí systém.
Jíst víckrát míň
Pravidelná vyvážená a plnohodnotná strava je klíčem ke zdraví i postavě. Při hubnutí a zdravém životním stylu je doporučováno jíst pět až šest porcí denně po menších dávkách, každé dvě až tři hodiny. Držet se zadáním typu tři hlavní jídla doplněná o dvě svačiny na chuť a doplnění energie však neznamená nastavit si budíka a jíst, i když není hlad. Během dne je potřeba také poslouchat vlastní tělo a ke svačině se přiklonit až při pocitu mírného hladu.
Vedle pravidelnosti stravování je samozřejmě nutné myslet také na jeho složení. Neustále propagovaná konzumace ovoce a zeleniny je dalším ze základních stavebních kamenů zdraví. Strava musí být pestrá, měla by obsahovat více rostlinných než živočišných produktů, významné množství primárně celozrnných obilovin a také bílkovin.
Chodit, jít a kráčet
Základní a bohužel často opomíjený je pro zdraví pohyb. Rozvoj dopravy spolu s dramaticky rychlým životním tempem změnily lidský životní styl způsobem, kdy je souvislá chůze delší než 500 metrů zdá být otázkou hodin. Skvělým způsobem, jak pohybový deficit, je chůze. Nepotřebujeme k ní speciální vybavení ani permanentku do fitka, stačí jen cestou do školy nebo do práce vystoupit o pár zastávek dříve a hned máme trochu aktivity k dobru. Co víc, chodit může opravdu každý – lidé, kteří nikdy nesportovali, diabetici, těhotné ženy i osoby starší, v pohybu již omezené.
Chůze posiluje srdeční činnost, zvyšuje pevnost kostí, snižuje hladinu krevních tuků a spaluje tělesný tuk. Je tudíž přirozenou cestou ke zlepšení celkové fyzické kondice i hubnutí. Vedle toho má pozitivní vliv na kvalitu spánku a snižuje riziko vzniku cukrovky nebo nemocí srdce a cév. Ve jménu krásy je také prevencí křečových žil.
Otužování po ránu
Jen těžko shrnout téma, o kterém pojednávají celé několikasetstránkové knihy, do dvou odstavců. Nicméně nelze tento základní prostředek pro posílení imunity vynechat. Jak tedy může být takové trápení vlastně užitečné? Otužování podporuje obranyschopnost organismu, ulevuje alergiím a snižuje vysoký krevní tlak. Vedle toho zpevňuje vůli, odbourává přebytečné tuky v těle, naučí lépe pracovat se stresem a zmírní i případné deprese. Působením chladu také dochází k rozšíření cév a k lepšímu proudění krve. Pokud jste tedy například po úrazu a trápí vás bolesti, právě otužování může být vhodnou doplňkovou léčbou.
První příznivé účinky otužování se dostaví zhruba za měsíc. Začít lze pouhým postupným snižováním teploty každodenní sprchy. Vše má svůj čas a vodě ledové předchází ta studená, jejímž předskokanem je zase voda vlažná. Nejúčinnější je přitom studená sprcha hned na kraji dne. Specifickým typem otužování je poté navštěvování sauny, které odvádí toxické látky z těla, posiluje funkci krevního oběhu, termoregulaci organismu a pomáhá odstranit různé jiné potíže, mezi něž patří například syndrom studených nohou.
Hygienou bojovat proti virům a bakteriím
Základní a všem známý návyk v podobě řádného umytí rukou před jídlem je jenom zlomkem drobnůstek, které pro svoje zdraví můžeme udělat i v zápřahu denního ruchu. Ruku na srdce, co dál jsme se během covidu naučili? Základem skutečně je správná technika mytí rukou, na kterou se vedle jídla a toalety zaměříme také pokud možno po každém kontaktu s veřejně přístupnými místy a objekty. Čisté prádlo, čistění chrupu a pravidelná sprcha nebo koupel jsou pak těmi nejzákladnějšími stavebními kameny k čistému a zdravému tělu.
Vedle bránění šíření bakterií a virů nám osobní hygiena zlepšuje celkovou zdravotní kondici i to, jak nás vnímá okolí. Ještě větší důraz bychom na hygienu bychom měli klást v období nemoci a po návštěvě lékaře.
Spát pravidelně a dost
Každý asi známe ta bolestivá rána, po nichž následuje ještě bolestivější den. Ať už je to úplňkem nebo zrovna probíhajícím zkouškovým obdobím, krátký, přerušovaný a celkově nekvalitní spánek má neodmyslitelný dopad na naší psychickou i fyzickou pohodu. Jedná se o regenerační stav klidu, který je k zajištění zdraví pro tělo naprosto nezbytný. Při spánku dochází ke zvýšenému prokrvení svalů a následné regeneraci. Klesne krevní tlak a dýchání i tep se zpomalí. Spánkové procesy také ovlivňují produkci a hladinu hormonů v těle a obnovují psychiku od emočního vypětí a stresu.
Lidé s deficitem kvalitního dostatečného spánku bývají méně soustředění, klesá jejich výkonnost, jsou náladovější.
Foto: Unsplash.com
