Moje cesta ze úžasným titulem MIM (CEMS Master in International Management) pokračuje i v průběhu celého letního semestru. Na jaře škola nabízí tři dovednostní semináře (tzv. skill seminar). Přihlašuji se na první dva, víkendový psychologický z časových důvodů musím oželet. Seminář pořádaný společností Hilti se od klasických akcí odlišuje. Jeho účastníci nejsou pouze z CEMS, ale připojují se k nám i další čeští a zahraniční studenti.
Moje cesta ze úžasným titulem MIM (CEMS Master in International Management) pokračuje i v průběhu celého letního semestru. Na jaře škola nabízí tři dovednostní semináře (tzv. skill seminar). Přihlašuji se na první dva, víkendový psychologický z časových důvodů musím oželet.
Seminář pořádaný společností Hilti se od klasických akcí odlišuje. Jeho účastníci nejsou pouze z CEMS, ale připojují se k nám i další čeští a zahraniční studenti. Celkovou organizaci jednodenního „Case study seminar“ ovlivňuje motivace Hilti. Snaží se vyhlédnout potenciální zaměstnance a zároveň propagovat sama sebe. Z podstaty věci je tato motivace logická a na průběh dne má pozitivní vliv. Nejenže je o nás postaráno jako v bavlnce, ale máme možnost diskutovat s celým nejvyšším managementem. Cílem akce je vyřešení klasické případové studie a následná prezentace návrhů před vedením společnosti. Moje skupina vyhrává, ale prostoru ke zlepšení je víc než dost.
Druhý seminář, nachystaný konzultantskou společností McKinsey, si klade za cíl připravit nás na přijímací pohovory. Tentokrát jsme namícháni se studenty z ostatních vysokých škol. VŠE sice převládá, ale na záda nám těsně dýchá Fakulta sociálních věd UK. A tak ke své radosti potkávám spolužáka ze základní školy, kterého na první pohled skoro nepoznávám. Trochu vyrostl a bradku také dříve nemíval. Začíná se krátkou prezentací, jak by měl vypadat perfektní životopis a jak postupovat při výběrovém řízení. Nejdůležitější část se nicméně odehrává odpoledne. Na vlastní kůži poznáváme, jak probíhá jeden z přijímacích pohovorů do McKinsey. Rozhovor je specifický vysokým důrazem na schopnost analytického myšlení a tomu odpovídá i průběh. Jsme rozděleni do několika skupin. Přichází konzultant a vybírá si mě jako první. Zadání je jednoduché: Na chodbě potkávám zahraničního kolegu, se kterým se dostávám do sporu ohledně množství piva zkonzumovaného v Čechách. Tvrdí mi, že u nás se sice vypije nejvíce litrů zlatého moku, ale jsou to hlavně cizinci, kteří přispívají k tomuto vysokému číslu. Mým úkolem je říct mu, kolik piva u nás cizinci asi zkonzumují a jeho domněnku mu potvrdit nebo vyvrátit. Kolegové ze skupiny se s nadhledem usmívají, když vidí, jak se mi škvaří mozkové závity. Netuší, že na tom za chvíli budou úplně stejně, až se budou snažit zjistit, kolik vagónů metra vlastní pražský dopravní podnik nebo až budou muset dát doporučení, zda začít prodávat oblečení pro miminka na českém trhu. V průběhu řešení mám možnost ptát se svého konzultanta, a tak zjišťuji, kolik cizinců k nám přicestuje a jak dlouho zde v průměru zůstávají. Po chvíli usilovných výpočtů a několika strategických rozhodnutích docházím k řešení. Na závěr s konzultantem procházím svůj životopis a dostávám několik tipů, jak ho vylepšit. Dovednostní semináře mám za sebou, business projekt zdárně pokračuje a poslední dva CEMS předměty se blíží k závěru. Zbývají poslední překážky: zkouška z francouzštiny a stáž v zahraničí.
Ukazuje se, že poslední ze zmíněných podmínek programu, bude těžším oříškem než jsem si představovala. Nalezení místa je plně na iniciativě studenta. Na internetových stránkách CEMS sice existuje sekce s nabídkami zahraničních společností, ale inzerovaných možností je poskrovnu. Trefit se do nabídky, která by mi vyhovovala zaměřením a alespoň trochu časově, je svízelné. Jistou možnost nabízí domluva s podnikem, ve kterém člověk dělal business projekt, ale tahle cesta je schůdná vždy pouze pro jednoho z týmu. Přes české pobočky mezinárodních společností cesta povětšinou také nevede, neboť výjezd do zahraničí bývá rezervován pouze pro interní zaměstnance, kteří již mají určitou pracovní historii. Poslední možností je prohledávání internetových stránek jednotlivých společností ve státě, kam by se člověk rád vydal, a přihlášení se na konkrétní nabízené místo. Tento postup způsobí počáteční šok, neboť právě v této chvíli si poprvé naplno uvědomuji, jak vypadá globální pracovní trh. Konkurence je obrovská. Ale není neporazitelná.
