Největší okres v republice, jihočeské město s dvaadvaceti tisíci obyvateli a sídlo dvou „lihobalen“. Hrad a zámek v objetí vod Nežárky a rybníku Vajgar je třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v zemi. Při návštěvě Jindřichova Hradce stojí za to nevynechat největší lidový mechanický betlém na světě.
Největší okres v republice, jihočeské město s dvaadvaceti tisíci obyvateli a sídlo dvou „lihobalen“. Hrad a zámek v objetí vod Nežárky a rybníku Vajgar je třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v zemi. Při návštěvě Jindřichova Hradce stojí za to nevynechat největší lidový mechanický betlém na světě. Okouzlí vás úzkokolejka se starými kartonovými jízdenkami a zastávkou Kaproun uprostřed hustých lesů, kde byl slepý pasažér Jára Cimrman vystoupen z vlaku. Jindřichův Hradec se před šesti lety stal nejmenším univerzitním městem Střední Evropy. Nahlédnout do školního života a do opojných zákoutí města nám pomáhal Pavel Štrach.
V roce 1994 byla v Jindřichově Hradci zřízena Fakulta managementu jako součást Jihočeské univerzity. O čtyři roky později přešla i se studenty pod VŠE. Budova fakulty nedaleko historického centra nezapře svůj totalitní původ – měla sloužit okresnímu výboru strany. Kachlíkové obložení na první pohled připomíná budovu VŠE na Jižním Městě a pro toho, kdo by byl na pochybách, je nad vstupem do školy nápis VŠE Praha. V suterénu najdete bufet, kde máte možnost objednat si třeba vydatný oběd. Šatna je samoobslužná a studenti se nebojí nechat si zde bez dozoru bundu nebo i batoh. Jiný kraj, jiný mrav… Velká posluchárna (kinosál) je vybavena kamerou a projektorem pro přednášky na dálku, které zde skutečně probíhají. V zasedací místnosti na děkanátu naleznete další zařízení pro videokonferenci, které by mělo sloužit například pro porady vedení fakult a školy.
Téměř 900 posluchačů „šesté“ fakulty studuje stejným způsobem jako jejich pražští kolegové – mají společný kreditní systém i celoškolský základ studia. Občas přijede ke státním zkouškám také kantor z Prahy. Rozvrh si sestavují podobně, velký výběr však nemají, neboť jich tu nestuduje tolik. Dalo by se říci, že rozvrh je stanoven poměrně pevně. Díky tomu má většina studentů ze 4. a 5. ročníku výuku pouze v pondělí a úterý, koncem týdne chodí do školy naopak ti mladší. Fakulta má sedm kateder a dokonce i vlastní ediční oddělení zajišťující vydávání skript. Záznamy z přednášek (například z matematiky) však můžete nalézt i na videokazetách a hned si je také v knihovně přehrát. Studovna je malá, přesto zde neznají fronty, dokonce ani na počítače. Ty najdete kromě knihovny ve čtyřech malých počítačových učebnách. (Školu jsme navštívili ve středu v poledne, a v učebnách bylo vždy několik počítačů volných.)
V Jindřichově Hradci sloužilo v dobách ostnatých drátů na hranicích asi pět tisíc vojáků. Není tedy divu, že Švecova kolej se 300 lůžky byly původně kasárny. Škola si dále pronajímá 100 míst na ubytovně místní TJ Slovan podobné kolejím na Jarově. V září se limit pro ubytování pohybuje kolem 75 km, o měsíc později však již bydlí i studenti z 50km „vzdálenosti“. Budova Švecovy koleje má dvě křídla, starší patří městu, které jej pronajímá škole za symbolický poplatek. Novější křídlo bylo dokončeno v roce 2002, patří VŠE a je kompletně vybaveno přípojkami k počítačové síti. Zajímavé bydlení poskytují podkrovní pokoje. Kolej je uspořádána tzv. buňkovým systémem po čtyřech až šesti lůžkách s kolejným od 600 do 750 Kč měsíčně. O společné kuchyňky na chodbách vybavené například mikrovlnnými troubami se dělí zhruba dvacet studentů. Ve volném čase mohou využít hřiště na košíkovou a plážový volejbal nebo posedět u krbu na dvoře koleje.
Součástí budovy koleje je také menza. Studenti si mohou vybrat ze dvou jídel, musí si však objednávat předem a maximálně na čtyři následující dny. Objednávkové automaty připomínají označování lístků v autobusech MHD. Prostředí menzy je komorní, velice čisté a kuchařka nikomu nevydá jídlo, aniž by mu popřála dobrou chuť. Před menzou jsou pro cyklisty připraveny stojany na kola s všudypřítomným logem regionální banky Waldviertler Sparkasse. Kolo však většinou nepotřebujete, ke škole se od koleje dostanete pěšky za pár minut. Stejně jako k rybníku, k nádraží a vlastně všude, kam potřebujete.
