Disciplinární komise: Opisovat se prostě nesmí
NázoryDoc. Iva Chvátalová a JUDr. Zuzana Trávníčková vysvětlují, v čem spočívá práce Disciplinární komise. „Každý případ je posuzován individuálně, komise vybírá z napomenutí, podmíněného vyloučení a vyloučení,“ píší v článku. A dodávají: „S argumentem, že nevíte, jak se cituje, u komise asi neuspějete.“
„Každý případ je posuzován individuálně, komise vybírá z napomenutí, podmíněného vyloučení a vyloučení.“
„S argumentem, že nevíte, jak se cituje, u komise asi neuspějete.“
doc. Iva Chvátalová
(předsedkyně Disciplinární komise FMV a vyučující práva)
JUDr. Zuzana Trávníčková (členka Disciplinární komise)
K nezávislosti a samosprávě vysokých škol patří také instituce zvaná disciplinární komise. V případě vysokých škol, kde se studenti zapisují na fakulty (což je případ VŠE), neexistuje jedna celoškolská, ale více fakultních disciplinárních komisí, složených z pedagogů a studentů. Jaký je jejich smysl a jak komise fungují?
Studujte disciplinovaně
Úkolem fakultní disciplinární komise je projednávání disciplinárních přestupků studentů zapsaných na fakultě. O disciplinárním přestupku hovoří § 64 zákona o vysokých školách: „Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.“ Může se jednat například o opisování při testech, pozměňování zápisů v indexu, falšování podpisů učitelů na nejrůznějších žádostech, „obchodování“ s místy na koleji nebo třeba zdržování se v budově školy po 22 hodině.
Disciplinární komise Fakulty mezinárodních vztahů, jejíž jsem předsedkyní, v současné době nejčastěji projednává opisování seminárních prací. Během posledního roku se naše komise zabývala pěti takovými kauzami. Podnět na zahájení disciplinárního řízení podali učitelé, v jejichž předmětu studenti seminární práci zpracovávali.
Například jedna z odevzdaných seminárních prácí byla téměř doslovnou verzí té, která byla odevzdána ve stejném kurzu a témuž vyučujícímu před rokem. Dále se jednalo o seminární práce, které vznikly pouhým překopírováním internetových stránek. Každý případ je posuzován individuálně, komise vybírá z napomenutí, podmíněného vyloučení a vyloučení. Pokud se samotné projednání přestupku komisi jeví jako dostačující, může od potrestání zcela upustit. V popsaných případech navrhla komise uložení napomenutí a také podmíněné vyloučení.
Napínavá hra „Najdi alespoň pár rozdílů“
Mnohem závažnější jsou situace, kdy dá k disciplinárnímu řízení podnět vedoucí, recenzent nebo oponent bakalářské či diplomové práce. Právě takovými případy jsme se zabývali na posledním zasedání a další máme na programu příště. Musím dát za pravdu své kolegyni Zuzaně Trávníčkové, která připomíná studentům, aby své pedagogy nepodceňovali: „Studenti by si měli více uvědomovat, že lidé, kteří jejich práce vedou a posuzují, vědí mnohé o tématu práce a jsou obeznámeni s literaturou, která se jej týká. V první chvíli pak nemohou při čtení práce věřit vlastním očím, když jim text připadá povědomý a objevují se obraty, které už někde četli. A když pak začnou srovnávat text práce s původním textem úplně jiného autora, začíná napínavá hra Najdi alespoň pár rozdílů“.
Vylučujeme neradi, ale závažnost přestupků nás k tomu nutí
Vždy záleží na tom, v jakém rozsahu student opisuje. Někdy jde jen o pár řádků, případně pisatel zapomene autora správně ocitovat. Takové případy si pedagogové se studenty většinou vyříkají u obhajoby. Pokud ovšem student opíše a za vlastní vydává souvislejší text, s největší pravděpodobností se dostane před disciplinární komisi. Argument, že neví, jak se cituje, že mu nikdo neřekl, že se nemůže opisovat nebo že prostě zapomněl, asi neuspěje. Existuje přece celá řada příruček o tom, jak psát odborné práce, jak citovat či pracovat s literaturou. V sázce je i prestiž samotného studenta. Vždyť každá vysoká škola bakalářské a diplomové práce povinně zveřejňuje.
Výše popsané kauzy v poslední době přibývají. Na říjnovém zasedání disciplinární komise FMV jsme rozhodovali mezi podmíněným vyloučením a vyloučením ze studia. Byla bych velmi ráda, kdybychom o vyloučení nikdy rozhodovat nemuseli a kdyby naše komise v budoucnu vůbec nemusela podobné záležitosti projednávat. Zatím to tak bohužel nevypadá a s neoprávněným používáním cizích zdrojů budeme muset ještě bojovat.