Prostředí letenských ulic zrovna dvakrát nevyzývá k posezení nad šálkem dobrého kafe a málokterý podnik v okolí dokáže opravdu zaujmout. Pokud překonáte počáteční ostych z mírně zastrčeného vchodu do Fraktálu a před vstupem se nenecháte odradit vyvěšeným menu v ne zrovna studentské cenové relaci, nebudete litovat. Dole na vás totiž čeká nevšední zážitek.
Fraktál
Šmeralova 1, Praha 7
Otevírací doba: denně 11.00–01.00
Prostředí letenských ulic zrovna dvakrát nevyzývá k posezení nad šálkem dobrého kafe a málo který podnik v okolí dokáže opravdu zaujmout. Pokud překonáte počáteční ostych z mírně zastrčeného vchodu do Fraktálu a před vstupem se nenecháte odradit vyvěšeným menu v ne zrovna studentské cenové relaci, nebudete litovat. Dole na vás totiž čeká nevšední zážitek.
V této restauraci, nebo chcete-li baru, je rozhodně na co se dívat – interiér je opravdu osobitý. Hned na první pohled vás zaujme sezení. Osoby menšího vzrůstu a jedinci trpící strachem z výšek se při první návštěvě nejspíš s jistou dávkou nejistoty „šprajcnou“ již u vstupu – ve Fraktálu si totiž hosté popíjejí a pochutnávají na různých dobrotách doslova nad hlavami ostatních smrtelníků. Stoly se tyčí do výše asi jeden a půl metru, židle nejsou o moc nižší. Když se vám podaří s trochou námahy vyšplhat nahoru, budete nožičkami váhavě mávat ve vzduchu, ale zato získáte opravdu pěkný rozhled a můžete si plnými doušky vychutnávat místní atmosféru. Například výstavu fotografií či ilustrací. V současné době tady své umění prezentuje Tomáš Bogner pod názvem Ty, které běží kolem.
Obsluha je tu milá, řekla bych přímo mezinárodní – s typicky česky otráveným přístupem jsem se tu nesetkala. Ba naopak, všechno probíhalo s úplnou samozřejmostí a zdálo se, že všechno tu běží jako na drátku.
Jak už bylo řečeno, nabídka jídel není zrovna nejlevnější, ale pokud se odhodláte zkusit něco nového, pochutnáte si. Odoláte třeba palačince s pečenými jablky a šlehačkou za 65 korun? A co třeba malinovému tiramisu se šlehačkou? Bude vás stát o pět korun méně. Espresso ve Fraktálu mají za relativně běžných 30 korun, vídeňská kávu pak stojí 35 korun. Taková irská káva vás už vyjde téměř dvakrát dráž, ale za tu cenu dle mého názoru stojí.
Tento letenský podnik na mě zapůsobil opravdu příjemným a osvěžujícím dojmem, od řešení interiéru až po obsluhu. Fraktál jsem navštívila kolem poledne, takže naštěstí nebylo plno – jinak by mohl prostor působit poněkud stísněně. Neumím si představit, že bych sem každý den chodila na jídlo, a to hlavně kvůli vysokým cenám. Přesto čas od času nezaškodí vyzkoušet si, jaké je žít si na vysoké noze.
