Zjednodušení účetnictví přineslo mnoha státům velkou úlevu.
Londýnský rodák Richard Stone se od vnímavého studenta práv dopracoval
přes své učitele Meada a Keynese až k Nobelově ceně.
Po dokončení studia ekonomie v roce 1935 na University of Cambridge
nastoupil Richard Stone do proslulé firmy Lloyd´s v Londýně. Před válkou
přispíval do měsíčníku Trends. Jeho články o makroekonomické situaci
Velké Británie vzbudily zájem odborné veřejnosti.
Začátkem druhé světové války začal pracovat pro britskou vládu jako
ekonom a statistik. Sestavoval především přehledy o stavu hospodářství.
V této činnosti spolupracoval s Jamesem Meadem, nositelem Nobelovy ceny za
ekonomii z roku 1977. Později pracoval také jako asistent Keynese.
Právě tady se začala rodit Stoneova teorie, na jejímž základě dostal
za čtyři desetiletí ocenění od Švédské banky. Britská vláda tehdy
vycházela z Keynesových doporučení. Jeho cílem bylo zachování co
nejvyšší zaměstnanosti a plné využívání zdrojů.
Efektivní působení vlády při naplňování těchto snah předpokládalo
adekvátní uspořádání ekonomických informací v rámci takového
systému, který by vyhovoval potřebám makroekonomické regulace.
V neposlední řadě šlo také o potřebu vybudování systému, v němž by
při konstrukci základních agregátních ukazatelů nedocházelo k úniku
informací a k jejich zkreslování.
Richard Stone ve své práci Kvantifikovatelný model ekonomického růstu
z roku 1962 vysvětlil rozsáhlý ekonometrický model hospodářství
ostrovního království, který dokázal sledovat budoucí vývoj jejích
exogenních proměnných. Stoneova filozofie zdokonalování a uvádění do
praktického života, takzvaného Systému národních účtů, se stala velmi
úspěšnou. Na doporučení Organizace spojených národů byl jeho systém
implementován v řadě vyspělých amerických i evropských zemích. Není
proto divu, že mu byla v roce 1984 udělena Nobelova cena za fundamentální
přínosy v oblasti soustav národních účtů a za značné zdokonalení
základů pro empirickou ekonomickou analýzu.
Richard Stone zemřel v roce 1991 ve svých 83 letech.
