Komenský versus Koniáška
Názory, Zprávy ze školyNapadlo vás někdy, jak by asi vypadalo jejich setkání? Popřípadě ideologický boj? Kdo by měl body navíc? Komu by stranil lid? Jestli ano, přijměte srdečné pozvání na VŠE v Praze. Pravděpodobně se budete divit, jak je možné, že osobní antipatie, prospěchářství a mamon stále hýbou dějinami.
Napadlo vás někdy, jak by asi vypadalo jejich setkání? Popřípadě ideologický boj? Kdo by měl body navíc? Komu by stranil lid? Jestli ano, přijměte srdečné pozvání na VŠE v Praze.
Pravděpodobně se budete divit, jak je možné, že osobní antipatie, prospěchářství a mamon stále hýbou dějinami.
Jako spravedlivý a tolerantní člověk jistě nezaujatě vyslechnete znesvářené strany. Argumenty obou z nich vám nejspíš budou zavánět již zmíněnou historickou paralelou. Vy ale dostojíte svým pevným zásadám a nebudete činit ukvapené názory typu: Koniášovi nenese nakladatelství s literaturou lidu nesrozumitelnou, a tak ve Vyšším Zájmu sesadí úspěšnějšího a spodinou oblíbeného konkurenta. Všechno světské písmo spálit. Pojďme zpívat latinsky, co na tom,že tomu skoro nikdo nerozumí! Požehnání od přítele Papeže je formalitou. Amen.
Vaše investigativní Já vám nenechá v klidu a vy vyrazíte mezi lůzu, rozhodnuti vše pečlivě zaznamenat a teprve poté spravedlivě a nestranně rozhodnout:
Hned první respondentka projevila neobyčejnou vstřícnost. Zmínka o Komenském v ní vyvolala mnoho vzpomínek. Na VŠE přišla jako čerstvá absolventka francouzského lycea. O ekonomii měla mlhavou (vám došlo, že myslí žádnou) představu. Zato si ještě pamatovala většinu maturitních otázek z literatury a charakteristiku láčkovců.
První cvičení z neznámé makroekonomie byl šok. Přednáška už se dala ohodnotit jako megašok. Někdo ji zřejmě zapomněl varovat. Snad i čínština by se učila snáz. Na dotaz vyučujícího, kdo je na kurzu podruhé či potřetí, se přihlásila většina okolosedících. Povzbudivé. Ale ne natolik, aby jí to pomohlo složit zápočet. Půlroční boj se suchopárným výkladem a odtažitým přístupem „věděckých“ pracovníků prohrála. Spolu s ostatními exgymnazisty rozebírala otázku osudové chyby při vyplňování přihlášky na VŠ a sháněla nové tiskopisy.
Na doporučení jednoho skoroinženýra si ještě zkusila zapsat pány X a Y z katedry ekonomických teorií. První přednáška ji příjemně překvapila. Druhá taky. A stejně všechny ostatní, z nichž ani jednu nevynechala. Dokonce na ně začal docházet i její přítel, z úplně jiné školy. Jen tak, pro zajímavost. S kamarádkou rozebíraly problémy z případových studií namísto čistě ženských otázek.
Pak ale nastal čas zakoupit Velkou Tlustou Zelenou Knihu. Po předchozích negativních zkušenostech s Koniášovou literaturou přistupovala k dané operaci obezřetně. Opatrnost byla skutečně namístě. Od té doby jí totiž nebylo zatěžko si číst Velkou Zelenou před spaním, či ji vláčet 200 km domů, aby z ní mohla po nedělním obědě předčítat oblíbené pasáže rodičům inženýrům a bratru gymnazistovi. Všichni se zájmem naslouchali a netrpělivě očekávali, jak dopadne zkouška. Dopadla dobře. Dokonce chvalitebně.
Od té doby si vždy k novinám, k překvapení paní prodavačky, přibírá „ten nesrozumitelnej časák, co nikdo nebere“ – Ekonoma.
V průběhu další ankety vás odpovědi dotázaných přivedou až ke geniálnímu nápadu, který jistě dodá novým pořádkům na VŠE potřebného lesku. Sochu Churchilla bude vhodné nahradit bustou Koniáše v nadživotní velikosti a nad vstup do všech budov umístit dobře čitelné motto nejlepší ekonomické školy v České republice: „Proč učit věci jednoduše, když to jde i složitě“…
Nahrávání ...
