Díky odkazu Josefa Hlávky a jeho nadace mohou nemajetní studenti,
splňující stanovené podmínky, dosáhnout částečné finanční úhrady
pobytu na Hlávkově koleji.
Příspěvky na ubytování jsou určeny zejména pro doktorandy, mladé
akademické vědecké pracovníky, popřípadě i studenty prezenčního
studia, kteří dosahují výborných studijních výsledků. Další podmínky
udávají, že tito musí být nemajetní, sociálně potřební, nesmí být
podnikateli a mít byt v Praze.
Zájemci z řad VŠE se musí přihlásit do 7. května u proděkana pro
vědu své fakulty, přičemž je nutné získat doporučení vedoucího
katedry, děkana i rektora. Návrh na ubytování pak podávají rektoři
pražských vysokých škol rektorovi Českého vysokého učení technického
(ČVUT), jemuž budova Hlávkovy koleje patří. Vedení vytvoří výsledný
seznamu uchazečů a náhradníků a ten je poté předložen Hlávkově nadaci,
která rozhodne o výši přípěvků.
Je to právě Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší
česká nadace, kdo poskytuje finanční podporu pro tyto účely. Její
zakladatel Josef Hlávka věnoval v roce 1904 Spolku studentů pražských
vysokých škol budovu koleje v Jenštejnské ulici a Nadání je zavázáno
zabezpečit pobyt vybraným studentům.
Od počátku fungoval princip univerzálního výběru studentů, což
přispělo ke vzniku osobních mezioborových kontaktů. Nejvíce uchazečů
však pochází z ČVUT a Univerzity Karlovy, tedy škol, pro které Josef
Hlávka kolej postavil. Jiné univerzity totiž na začátku dvacátého
století neexistovaly. V dnešní době však zájem studentů o toto
ubytování klesá. Tajemnice Nadání Dagmar Rýdlová tento trend zdůvodňuje
náročnými předpoklady, které musí uchazeči splnit. „Stipendia jsou
vyplácena všem studentům, kteří o ně požádají a splní požadované
podmínky. Všechny však zohledňují především sociálně slabé studenty.
Tento fakt a nabídka bytů k pronajmutí způsobily, že mnozí studenti
dávají přednost privátům před ubytováním na koleji,“ vysvětluje
Rýdlová. Darovací smlouva o ubytování mezi studentem a Nadáním je
vystavena na jeden akademický rok a podmínkou je, že student musí kolej
skutečně užívat, přičemž toto užívání je nepřenosné.
