Bylo nebylo, v pražském centru se kdysi dávno zrodil restaurant-pub. Ten vtipně zneužil názvu ulice, kde se chystal usídlit a stal se vyhlášeným místem, kam si zajít na výborné točené pivo z Humpolce. Zbývalo jen doufat, že se zde návštěvník nebude cítit právě jako hlavní hrdina z povídky Edgara Alana Poea.
V Jámě 5, Praha 1
Otevírací doba: 11.00–24.00
Bylo nebylo, v pražském centru se kdysi dávno zrodil restaurant-pub. Ten vtipně zneužil názvu ulice, kde se chystal usídlit a stal se vyhlášeným místem, kam si zajít na výborné točené pivo z Humpolce. Zbývalo jen doufat, že se zde návštěvník nebude cítit právě jako hlavní hrdina z povídky Edgara Alana Poea.
Stylovým interiérem se podnik na potencionálního zákazníka snaží působit, jen co dorazí k výčepnímu pultu. Celý prostor je rozdělen do několika částí, které by se daly přibližně charakterizovat jako hospodská, kavárenská a restaurační. Po dotazu obsluhy, zdali se chystáte něco pojíst, budete do příslušné sekce odkázáni. Pokud jste si vybrali tu restaurační, je třeba počítat s tím, že především večer budou na většině prostorných dřevěných stolů umístěny kartičky s rezervací. Nemilý pohled na nápis „Reservé“ vám připomene, abyste si pro případné další návštěvy neopomněli také jednu pořídit.
Jídelní lístek má co nabídnout, ale nijak nepřekvapí. Na české klasice pečené kachně s houskovými knedlíky a dušeným zelím si pochutnáte za hezky českou cenu 182 korun. Levněji se najíte, když si dáte fettucine s kuřecím masem, smetanou a žampiony – 122 korun. Mně celkem chutnalo.
Jestliže jste však tento podnik nenavštívili kvůli obědu či večeři, usedněte raději do prostor, kde se od vás spíše než konzumace jídla bude očekávat požívání nápojů. Místní specialitkou je nepochybně točené pivo Bernard, počínajíc světlou desítkou a dvanáctkou, tmavou třináctkou a speciál světlou čtrnáctkou končíc. Půl litru od každého vás bude stát rovných 30 korun. Vinaři si mohou poručit rulandské modré za 54 korun. Pokud však alkoholu neholdujete, obyčejná mattonka vás vyjde na 22 , vídeňská káva na 39 korun.
K čemu je ale kvalitní jídlo a pití, když má podnik obsluhu jako Kyvadlo. Ochotu a trochu strojený úsměv bych snad číšníkovi i uvěřila, kdybych s ním neměla v této restauraci tu čest již dříve. Tenkrát jsme sem ovšem zavítali v početnější skupince, které zde očividně nejsou vítány a obsluhující personál to neopomněl dát patřičně najevo. Zaslechli jsme stěží uvěřitelnou poznámku, která se přes číšníkovu zpupnost nechtěně prorvala až k našim uším: „Ty ani nemá cenu zdravit.“ Ani jeho kolegyně nezaváhala: „Já vím, ale stejně…“
Jestliže se obsluha neumí chovat, v mžiku spolehlivě shodí úroveň celého podniku. Proto na mě Kyvadlo pod rouchem rádoby příjemného prostředí zapůsobilo velmi snobským dojmem. Ač se jedná o restauraci řadící se do kategorie s vyšším počtem hvězdiček, doporučit ji s čistým svědomím mohu pouze v případě, že u vás chuť na točeného Bernarda vítězí nad touhou po srdečné atmosféře.
